Multimediální kontejner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Multimediální kontejner je obálka souboru nebo datového toku, obsahující jeden nebo více proudů multimediálních dat (stop, streamů). Do jednoho souboru tak lze například uložit jednu video stopu, několik zvukových stop v různých jazycích a několik titulků, je zajištěna jejich synchronizace. Uživatel si tak při přehrávání může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít.

Formáty kontejnerů se vzájemně liší podle svých schopností pojmout různá multimediální data. Pro přehrání jednotlivých kontejnerů používáme tzv. demuxer (též splitter), který rozdělí datové proudy do různých dekodérů a následně do výstupních zařízení. Kontejner sám neříká nic o vnitřní kompresi uložených dat, ta je určena použitým kodekem. Některé kontejnery mohou mít v sobě uloženy pouze omezenou množinu formátů (např. MPEG), jiné jsou tolerantní i k více streamům jednoho typu dat (např. formát Matroska). Kontejner zároveň nese informaci o tom, jakým kodekem byl každý datový proud kódován nebo v jakém je formátu, například pomocí FourCC nebo Codec ID. Tyto informace je možné přečíst např. pomocí programů GSpot nebo Video ToolBox.

Přehled formátů kontejnerů[editovat | editovat zdroj]

Následuje přehled nejznámějších univerzálních formátů (audio i video) kontejnerů:

AVI[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o zkratku z anglického Audio Video Interleave, soubory mají příponu .avi. Vyvinula jej firma Microsoft a začala používat již v roce 1992 ve své nástavbě operačního systému Windows 3.1x (spolu s frameworkem Video for Windows); jedná se o derivát formátu RIFF. Data byla původně bez komprese v rozlišení 160×120 bodů při 15 snímcích za sekundu. Omezení bylo i v maximální 1 GB velikosti výsledného souboru. Poté následovaly další dvě verze, které formát výrazným způsobem rozšiřovaly a modernizovaly. Ve verzi 2.0 (OpenDML) je již umožněno používání libovolné komprese a velikost výsledného souboru je bez limitu. Vnitřní struktura začíná hlavičkou souboru, kde jsou uloženy informace o videu (rozlišení, komprese, atd.) a zvuku, na konci se pak nachází tabulka s pořadovým číslem jednotlivých snímků a jejich pozicí v souboru (tedy index podle čísla snímku, nikoli podle času). To má nevýhodu v tom, že soubor se nedá přehrát pokud není úplný (nehodí se pro použití na internetu). Audio i video stopy jsou identifikovány tzv. FourCC kódem (32 bitů). Je široce podporován programy pro editaci videa a je zřejmě nejvhodnější pro práci s videem. Do tohoto kontejneru není možné uložit titulky ani jiné informace (kapitoly).

MPEG-PS[editovat | editovat zdroj]

Vnitřně jde o popis prokládání video a audio toku do jednoho proudu dat. Je to ISO/IEC standard. Na rozdíl od AVI neobsahuje indexovou tabulku, ale je vnitřně synchronizován časově. MPEG Program Stream je specifikován ve standardech MPEG-1 Part 1 a MPEG-2 Part 1. Používá se v prostředí, kde je zaručena bezchybnost přenosu dat (DVD-Video). Při jeho tvorbě byla hlavním požadavkem jednoduchost pro snadnou implementaci v komerčních zařízeních. Díky tomu je využíván jako hlavní formát pro DVD video. Nevýhodou je, že se příliš nehodí pro editaci videa kvůli své jednodušší struktuře. Soubory užívají několika přípon, nejčastěji .mpg.

MPEG-TS[editovat | editovat zdroj]

MPEG Transport Stream je specifikován ve standardu MPEG-2 Part 1. Používá se v prostředí, kde není zaručena bezchybnost přenosu dat (DVB, streamování po internetu). Vlastní MPEG PES zaobaluje do vlastních paketů. Protože je vnitřně synchronizován časově, je vhodný i pro digitální vysílání, kdy lze video začít přehrávat aniž by byl stažen celý soubor. Jinak o něm platí vše jako u MPEG-PS. S menšími modifikacemi známými jako BDAV MPEG-2 Transport Stream se taky používá na Blu-ray a v digitálních kamerách využívajících formát AVCHD, s příponami .m2ts a .MTS.

Advanced Systems Format[editovat | editovat zdroj]

ASF je produkt firmy Microsoft. Jde o zkratku Advanced Systems Format (dříve Active Streaming Format). Přípony souborů jsou .asf (obecně), později i .wmv (při použití Windows Media kodeků). Jeho hlavním cílem bylo vyplnit mezeru, kterou formát AVI nepokryl – internetové vysílání. Neobsahuje tedy žádnou indexovou tabulku, ale pracuje s daty jako s objekty. Vnitřně je uzpůsoben pro použití s kompresí MPEG–4, WMV a WMA (Windows Media Video/Audio). Jeho nevýhodou je především uzavřenost, kdy Microsoft nutí při práci se souborem používat své systémové rozhraní DirectShow.

QuickTime[editovat | editovat zdroj]

Firma Apple vyvinula formát souboru QuickTime jako přímou konkurenci pro AVI od Microsoftu. Používá příponu .mov (případně .qt). Na dobu svého vzniku to byl velmi dobře promyšlený formát, který pracuje s daty jako s atomy – rozdělí je na dále nedělitelné bloky dat. Každý atom má svoji hlavičku s informacemi o typu a uložení dat. Novější verze umožňují vzájemné zanořování atomů.

RealMedia[editovat | editovat zdroj]

Formát RealMedia používá příponu .rm. Jeho nasazení je především v internetovém vysílání díky jeho vnitřní struktuře, která také pracuje s objekty. Zajímavostí je možnost pracovat s proměnným tokem a navíc v případě poškození či nedodání některého z objektů je možné jej jednoduše přeskočit a přehrávat dál. Používá formáty RealVideo a RealAudio.

Matroska[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o nejnovější druh otevřeného formátu kontejneru, jeho soubory používají příponu .mkv. Popis vnitřní struktury je založen na popularitě jazyka XML, respektive na jeho binární verzi – EBML (Extensible Binary Meta Language). Umožňuje vnitřně nést téměř jakákoli data (nejen video a audio), je uzpůsoben i pro titulky, menu a další. Struktura souboru se skládá ze segmentů, které se dělí na sekce, kde každá sekce nese jiný druh dat. Jeho hlavní výhodou jsou platformní otevřenost a vnitřní propracovanost. Nevýhoda spočívá převážně v zatím chybějící podpoře u softwaru pro editaci.

Další formáty kontejnerů[editovat | editovat zdroj]

  • MP4 (standard MPEG-4 Part 14, přípona .mp4, založen na QuickTime a MPEG-4 Part 12)
  • 3GP, 3G2 (založeny na MPEG-4 Part 12, pro mobilní zařízení)
  • Ogg (zastřešuje Xiph.Org, není chráněn patenty, přípony .ogv, .ogg)
  • BDAV MPEG-2 Transport Stream (používaný na Blu-ray discích a AVCHD kamerách, přípony .m2ts a .MTS)
  • Ogg Media (hack Ogg, aby podporoval jakékoliv kodeky, přípona .ogm; Xiph.Org ho nedoporučuje)
  • Flash Video (přípona .flv, určen pro Adobe Flash Player, formát sice otevřený, ale používá patentované formáty videa a audia)
  • VOB (založen na MPEG-PS, používán na DVD video)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]