Mužák prorostlý

Mužák prorostlý
	Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	mužák (Silphium);
Binomické jméno
	Silphium perfoliatum; L., 1759
Synonyma
	smoloroň prorostlá;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum) je statná, vytrvalá bylina, jediný druh rodu mužák, který v České republice příležitostně vyrůstá. Rostlina je testována jako potenciální zdroj biomasy pro výrobu bioplynu.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento dlouhověký druh, stejně jako celý rod, pochází ze Severní Ameriky, kde se přirozeně vyskytuje v údolích okolo řek a jezer. Nejlépe roste v neutrální nebo jen mírně alkalické propustné půdě, která nesmí být trvale zamokřená, vysoká hladina spodní vody způsobuje uhnívání kořínku. Požaduje plné oslunění, vůči letnímu suchu je odolný a dobře snáší i středoevropské klima.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mužák prorostlý je vytrvalá rostlina, která může mít 6 až 12 přímých dutých lodyh vysokých 180 až 250 cm. Z dlouhého hlavního kořene (sahajícího do hloubky i přes 1 m) se silně větvenými vláknitými oddenky vyrůstají hranaté lodyhy, které jsou vespod silné do 2 cm a bývají po celé délce drsné. Jsou převážně jednoduché a větví se až do latnatého květenství pod vrcholem. Porůstají až 30 cm dlouhými a 15 cm širokými vstřícnými, tmavě zelenými, vejčitě trojhrannými listy s hrubě ozubeným okrajem a zahroceným vrcholem.

Spodní listy jsou řapíkaté a často brzy usychají. Horní jsou přisedlé a vždy dva protistojně jsou bázemi k sobě srostlé tak, že vytvářejí jímku, do které se zachycuje voda z deště nebo ranní rosy. Odtud ji rostlina vstřebává a snáze tak překlenuje období sucha. Horní listy sedící přímo na stonku působí dojmem, jako by je stonek přímo prorůstal, a odtud i druhové jméno "mužák prorostlý". Stonky rostliny po naříznutí či zlomení roní gumovitou pryskyřičnou tekutinu, odtud starší české jméno "smoloroň prorostlá".

Úbory se žlutými kvítky vyrůstají na koncích lodyh a jejich větví a mívají v průměru 3 až 5 cm, na jedné lodyze jich bývá 16 až 20. Uprostřed úboru roste 85 až 150 samčích trubkovitých kvítků a po okraji 15 až 35 samičích jazykovitých s plochými, asi 3 cm dlouhými žlutými ligulami. Zvonkovitý zákrov je složen z odstálých lupenitých listenů v několika řadách. Rostlina kvete uprostřed léta po dobu 1 až 1,5 měsíce. Opylovány jsou létajícím hmyzem s dlouhým sosákem, který v květech nachází pyl i nektar.

Plody jsou světlehnědé ploché dvoukřídlé nažky 10 mm dlouhé, které dozrávají od počátku září až do zámrazu. Hmotnost tisíce semen je 18 až 25 gramů.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mužák prorostlý se rozšiřuje semeny, která roznáší vítr nebo přívalová voda, a na kratší vzdálenosti rozrůstáním oddenků. Semena, která se dostala do půdy již na podzim, většinou vyklíčí až po stratifikaci na jaře, nejlépe klíčí z hloubky 1 až 3 cm. V prvém roce jsou semenáče poměrně choulostivé, požadují dostatek vláhy a světla, kvést začínají až druhým rokem. Životnost rostliny se předpokládá 20 a více let.

Nové rostliny vzniklé z rozrůstajících se oddenků vytvářejí shluky rostlin, které se v dalších létech osamostatňují, jejich kořenová propojení zanikají. Lze je úspěšně množit i dělením těchto trsů s téměř 100% úspěšností.

Význam[editovat | editovat zdroj]

V evropských zemích byl mužák prorostlý v minulosti ojediněle vysazován jako ozdobná rostlina, později se začal uměle pěstovat na území bývalého Sovětského svazu jako netradiční pícnina kterou lze kosit dvakrát ročně. V současnosti je v některých státech, např. v Německu, vysazován zkušebně jako perspektivní energetická plodina pro výrobu bioplynu. Také v Česku se již 20 let pokusně pěstuje.

Občas uniká do volné krajiny kde se chová invazně, rychle se šíří a na "svém území" zcela potlačuje původní floru, vytváří jednodruhové kolonie, jedná se o dlouhověkou rostlinu schopnou až 25 let růst na stejném stanovišti. Na území nynější ČR byl tento neofyt v přírodě prvně pozorován již v roce 1885.

Odvar z kořené má léčebné účinky, severoamerickými indiány byl vnitřně užíván proti horečce, pocení i proti ranní nevolnosti, k léčbě jater, sleziny a při bolesti zad i hrudníku.

Porost mužáku prorostlého
Úbor
Jímka tvořená srostlými listy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu mužák prorostlý na Wikimedia Commons
USŤAK, Sergej. Možnosti pěstování mužáku prorostlého pro výrobu bioplynu [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha – Ruzyně, rev. 2012 [cit. 2014-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. ISBN 978-80-7427-099-4.
WEGER, Jan; STRAŠIL, Zdeněk; HONZÍK, Roman et al. Možnosti pěstování biomasy jako energetického zdroje [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, rev. 2012 [cit. 2014-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. ISBN 978-80-85116-66-3.
Flora of North America: Silphium perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Prairie Wildflowers of Illinois: Silphium perfoliatum [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Plants For a Future: Silphium perfoliatum [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Plant Finder: Silphium perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)