Mužák prorostlý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mužák prorostlý

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum)
Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: mužák (Silphium)
Binomické jméno
Silphium perfoliatum
L.
Synonyma
  • smoloroň prorostlá

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum) je statná, vytrvalá bylina, jediný druh rodu mužák který v České republice příležitostně vyrůstá. Rostlina je testována jako potencionální zdroj biomasy pro výrobu bioplynu.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento dlouhověký druh, stejně jako celý rod, pochází ze Severní Ameriky kde se přirozeně vyskytuje v údolí okolo řek a jezer. Nejlépe roste v neutrální nebo jen mírně alkalické propustné půdě která nesmí být trvale zamokřená, vysoká hladina spodní vody způsobuje uhnívání kořínku. Požaduje plné oslunění, vůči letnímu suchu je odolný a dobře snáší i středoevropské klíma.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mužák prorostlý je vytrvalá rostlina která může mít 6 až 12 přímých dutých lodyh vysokých 180 až 250 cm. Z dlouhého hlavního kořene (sahajícího do hloubky i přes 1 m) se silně větvenými vláknitými oddenky vyrůstají hranaté lodyhy které jsou vespod silné do 2 cm a bývají po celé délce drsné. Jsou převážně jednoduché a větví se až do latnatého květenství pod vrcholem. Porůstají až 30 cm dlouhými a 15 cm širokými vstřícnými, tmavě zelenými, vejčitě trojhrannými listy s hrubě ozubeným okrajem a zahroceným vrcholem.

Spodní listy jsou řapíkaté a často brzy usychají. Horní jsou přisedlé a vždy dva protistojně jsou bázemi k sobě srostlé tak, že vytvářejí jímku do které se zachycuje voda z deště nebo ranní rosy. Odtud ji rostlina vstřebává a snáze tak překlenuje období sucha. Horní listy sedící přímo na stonku působí dojmem jako by je stonek přímo prorůstal a odtud i druhové jméno "mužák prorostlý". Stonky rostliny po naříznutí či zlomení roní gumovitou pryskyřičnou tekutinu, odtud starší české jméno "smoloroň prorostlá".

Úbory se žlutými kvítky vyrůstají na koncích lodyh a jejích větví a mívají v průměru 3 až 5 cm, na jedné lodyze jich bývá 16 až 20. Uprostřed úboru roste 85 až 150 samčích trubkovitý kvítků a po okraji 15 až 35 samičích jazykovitých s plochými, asi 3 cm dlouhými žlutými ligulami. Zvonkovitý zákrov je složen z odstálých lupenitých listenů v několika řadách. Rostlina kvete uprostřed léta po dobu 1 až 1,5 měsíce. Opylovány jsou létajícím hmyzem s dlouhým sosákem který v květech nachází pyl i nektar.

Plody jsou světlehnědé ploché dvoukřídlé nažky 10 mm dlouhé které dozrávají od počátku září až do zámrazu. Hmotnost tisíce semen je 18 až 25 gramů.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mužák prorostlý se rozšiřuje semeny která roznáší vítr nebo přívalová voda a na kratší vzdálenosti rozrůstáním oddenků. Semena která se dostala do půdy již na podzim většinou vyklíčí až po stratifikaci na jaře, nejlépe klíčí z hloubky 1 až 3 cm. V prvém roce jsou semenáče poměrně choulostivé, požadují dostatek vláhy a světla, kvést začínají až druhým rokem. Životnost rostliny se předpokládá 20 a více let.

Nové rostliny vzniklé z rozrůstajících se oddenků vytvářejí shluky rostlin které se v dalších létech osamostatňují, jejich kořenová propojení zanikají. Lze je úspěšně množit i dělením těchto trsů s téměř 100 % úspěšnosti.

Význam[editovat | editovat zdroj]

evropských zemích byl mužák prorostlý v minulosti ojediněle vysazován jako ozdobná rostlina, později se začal uměle pěstovat na území bývalého Sovětského svazu jako netradiční pícnina kterou lze kosit dvakrát ročně. V současnosti je v některých státech, např. v Německu, vysazován zkušebně jako perspektivní energetická plodina pro výrobu bioplynu. Také v Česku se již 20 let pokusně pěstuje.

Občas uniká do volné krajiny kde se chová invazně, rychle se šíří a na "svém území" zcela potlačuje původní floru, vytváří jednodruhové kolonie, jedná se dlouhověkou rostlinu schopnou až 25 let růst na stejném stanovišti. Na území nynější ČR byl tento neofyt v přírodě prvně pozorován již v roce 1885.

Odvar z kořené má léčebné účinky, severoamerickými indiány byl vnitřně užíván proti horečce, pocení i proti ranní nevolnosti, k léčbě jater, sleziny a při bolesti zad i hrudníku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Silphium perfoliatum ve Wikimedia Commons
  • USŤAK, Sergej. Možnosti pěstování mužáku prorostlého pro výrobu bioplynu [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha – Ruzyně, rev. 2012, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. ISBN 978-80-7427-099-4. (česky) 
  • WEGER, Jan; STRAŠIL, Zdeněk; HONZÍK, Roman et al. Možnosti pěstování biomasy jako energetického zdroje [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, rev. 2012, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. ISBN 978-80-85116-66-3. (česky) 
  • Flora of North America: Silphium perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Prairie Wildflowers of Illinois: Silphium perfoliatum [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Plants For a Future: Silphium perfoliatum [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Plant Finder: Silphium perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA, [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)