Mravenec obecný
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Mravenec obecný - dělnice
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Lasius niger Linné, 1758 |
Mravenec obecný (Lasius niger L.) je v České republice nejhojnější, drobný, velice statečný, holarktický druh mravence.
Obsah |
Popis [editovat]
Mravenec obecný je drobný, hnědý až šedočerný, nelesklý mravenec. Zadeček, holeně a násadce tykadel jsou porostlá odstávajícími štětinkami. První článek tykadel je hruškovitě ztloustlý. Čelní štítek není zřetelně ohraničen. Obvykle u dělnic chybí temenní očka.
Dělnice [editovat]
Délka těla 2-5 mm jedná se o neplodné modifikace samičky bez křídel žijící až 7 let. Tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi zajišťující chod celého mravenčího státu. Dělnice shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo.
Samička (Královna) [editovat]
Pohlavní jedinec délky 7-10 mm s temenními očky. Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí, aby využila křídelní svalovinu pro získání energie na založení kolonie. Obvykle žije až 15 let, rekordmankou se stala královna chovaná v laboratorním hnízdě (formikáriu), která se dožila 29 let a drží světový rekord v délce života v rámci celého hmyzu.[1]
-
Samička s křídly
-
Samička bez křídel
-
-
Samec [editovat]
Okřídlený pohlavní jedinec dorůstající délky 3,5-5 mm. Žije velice krátkou dobu, po páření „svatebním letu“ umírá.
Výskyt [editovat]
Hojně žijící druh. Rozšíření sahá od Evropy přes mírný pás Asie až do Severní Ameriky i severní Afriky. U nás ho lze naleznout v horách i nížinách. Je běžným obyvatelem zahrad, měst a domácností. Není náročný a dobře snáší suchá i vlhká místa bez ohledu na intenzitu slunečního záření.
Hnízdo (Mraveniště) [editovat]
Hnízdo bývá nejčastěji pod kamenem, v zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s povrchem spojeno otvůrky, obklopenými drobnými hliněnými valy. Občas má mraveniště i nadzemní kupulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí.
-
Mraveniště pod kamenem
Založení kolonie a způsob života [editovat]
V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od června do srpna). Při kopulaci (která většinou probíhá z teplých a vlhkých dnů přibližně 20-30°C a 2-5 dnů po dešti) samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z neoplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z oplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna shodí křídla a snaží se založit novou kolonii. Mravenec obecný vytváří monogynní společenství, mraveniště obsahuje pouze jednu královnu. Samička tohoto druhu zakládá sama novou kolonii nezávislým způsobem a zpočátku sebe a první potomstvo vyživuje pouze zásobními látkami svého těla. V této době vůbec neopouští svou mateřskou komůrku. Vývoj dělnice trvá přibližně 50 dnů.
-
Rojení
Potrava [editovat]
Všežravý druh, lovící hmyz, v domácnostech vyhledává sladkosti a velkou část potravy tvoří výměšky ze žláz mšic a červců, takzvané medovice.
V chovu se královna většinou ze začátku krmí takzvanou medovinou jedná se o roztok medu a vody v poměru 1:3. Lze jí použít jako doplněk potravy i v pozdější fázi chovu.
Symbióza se mšicemi a drabčíky [editovat]
Mravenec obecný vyhledává, stará se, chrání a rozšiřuje přibližně 15 druhů mšic. Na oplátku mšice poskytují mravencům velice výživnou medovici, slouží stejně jako dojné krávy u lidí. Dokonce je přenášejí na nová místa a pro ochranu před predátory, staví na stromech a keřích částečně kryté tunely (mšičí pavilónky). Před mrazy je chrání hluboko v mraveništi.
-
Dělnice a mšice
-
Význam [editovat]
Jelikož rozšiřuje mšice je velmi neoblíbený u zahrádkářů.
Reference [editovat]
- ↑ HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O.. Cesta k mravencům. , s. 22.
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- SADIL, Josef. Naši mravenci. Praha : Orbis, 1955. s. 224.
- HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O.. Cesta k mravencům. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0612-5. s. 198.
- OBENBERGER, Jan. Ze života mravenců. Praha : Vyšehrad, 1949. s. 221.
