Movses Chorenaci
| Movses Chorenaci | |
|---|---|
 | |
| Narození | 410 Harman |
| Úmrtí | 490 (ve věku 79–80 let) Perská Arménie |
| Povolání | historik, překladatel, filolog a spisovatel |
| Témata | dějiny, historiografie a dějiny Arménie |
| Významná díla | Dějiny Arménie |
| Příbuzní | Mambre Vercanoch (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Movses Chorenaci, či též Mojžíš z Chorény, Mojžíš Chorenský, Moisei Khorenskii, arménsky Մովսես Խորենացի (asi 410 – asi 494) byl arménský kronikář, básník a gramatik, zakladatel arménské historiografie, představitel školy Mesropa Maštoce, který vytvořil arménské písmo a vedl překlad Bible do arménštiny. Arménská apoštolská církev uctívá Chorenaciho jako jednoho ze „svatých překladatelů“.
Život
Byl vychován ve Sjuniku a vyslán na studia k Mesropu Maštocovi a k patriarchovi Sahaku Parthevovi, kteří se věnovali překladu Bible z řečtiny do arménštiny. Přitom narážęli na velké nesnáze, a tak se rozhodli vyslat Chorenaciho a několik dalších nadaných studentů do egyptské Alexandrie, centra tehdejší řecké vzdělanosti. Cestou se stavili v Jeruzalémě a dalších městech a když se po několika letech vrátili, byli jejich učitelé po smrti. Domácí publikum je nepřijalo přátelsky (patrně pod perským tlakem) a Chorenaci se dlouhá léta musel skrývat v odlehlé vesnici. Tam ho při svých cestách náhodou objevil patriarcha Gyut. jeho někdejší spolužák, a ustanovil ho biskupem v Bagrevandu, asi 170 km západně od Jerevanu.
Dílo
Chorenaci psal teologické spisy, skládal básně a hymny a věnoval se také arménské gramatice. Na žádost knížete Sahaka Bagratuniho († 482) se pustil do svého nejznámějšího díla, spisu Patmutjun Hajoc (Dějiny Arménie). Kronika, napsaná v arménštině, zachytila ve čtyřech knihách události od Stvoření světa a počátků Arménie až do poloviny 5. století (pád dynastie Aršakovců v roce 428). Jako historický pramen není příliš spolehlivá, přesto měla nesmírný vliv na arménskou historiografii a zachovala mnoho materiálu z předkřesťanských pověstí a lidové slovesnosti.[1][2] [3] [4]
Chorenaci zaznamenal mj. legendu o praotci Arménů Hajkovi (odtud název Hajastán, užívaný v Arménii) a jeho příchodu do Arménie po pádu Babylonské věže, což datoval do roku 2492 př. n. l. To se dlouho považovalo za legendu, nicméně rozsáhlý genetický výzkum arménských koster dospěl k překvapivému závěru, že Arméni přišli do své země někdy ve třetím tisíciletí př. n. l. Do té doby totiž docházelo k četnému míšení různých ras, kdežto od té doby se genetická výbava Arménů téměř nezměnila. [5]
Dnes je Chorenaci ve své vlasti nazýván „Otec Arménů“ (պատմահայր).[6] Jmenuje se po něm vyznamenání, které získávají Arméni, kteří se proslavili v oblasti kultury, sociálních věd a sportu.[7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Movses Khorenatsi na anglické Wikipedii.
- ↑ http://leccos.com/index.php/clanky/chorenaci-movses
- ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=62049&s_lang=2&detail=1&title=Movses%20Chorenaci
- ↑ Malkhasyants, Stepan. "Introduction" in Movses Khorenatsi's Հայոց Պատմություն, Ե Դար [History of the Armenians, 5th Century]. Gagik Kh. Sargsyan (ed.) Yerevan: Hayastan Publishing, 1997
- ↑ http://www.armenian-history.com/en/people/28-movses-khorenatsi
- ↑ http://www.nytimes.com/2015/03/11/science/study-backs-5th-century-historians-date-for-founding-of-armenia.html?_r=0
- ↑ http://www.armenian-history.com/en/people/28-movses-khorenatsi
- ↑ http://www.president.am/en/medals/18/
