Moravské přemyslovské úděly
Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z rodu Přemyslovců.
Brněnský, znojemský a olomoucký úděl
Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).
Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.
Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu. Z vládců Olomoucka se asi nejvíce prosadil Svatopluk Olomoucký, který se dostal v letech 1107 - 09 na pražský knížecí stolec.
Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.
Znojemsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu. Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu. Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko. Ze znojemských Přemyslovců byl nejvýznamnější poslední z nich, moravský markrabě a poté český kníže Konrád II. (III.) Ota. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191.
Seznam vládců brněnského údělu
Zdroj:[1]
# | Jméno | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|
1 | Konrád I. Brněnský | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. |
2 | Konrád I. Brněnský | 1061–1092 | Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly. |
3 | Oldřich Brněnský | 1092–1099 | Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. |
4 | Bořivoj | 1099–1100 | Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
5 | Oldřich Brněnský | 1100–1113 | Podruhé |
6 | Soběslav I. | 1115–1123 | Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže. |
7 | Ota II. Olomoucký | 1123–1125 | Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
8 | Vratislav Brněnský | 1125–1129 | Syn Oldřicha Brněnského |
9 | Vratislav Brněnský | 1130–1156 | Podruhé. |
10 | Spytihněv Brněnský | 1174–1177 | Syn Vratislava |
11 | Konrád II. Ota | 1177–1182 | Také kníže znojemského údělu. |
Seznam vládců znojemského údělu
Zdroj:[2]
# | Jméno | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|
1 | Ota I. Olomoucký | 1055–1056 | Syn knížete Břetislava I. |
2 | Konrád I. Brněnský | 1061–1092 | Syn knížete Břetislava I. |
3 | Litold Znojemský | 1092–1099 | Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny. |
4 | Bořivoj | 1099–1100 | Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
5 | Litold Znojemský | 1101–1112 | Podruhé. |
6 | Oldřich Brněnský | 1112–1113 | Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok. |
7 | Soběslav I. | 1115–1123 | Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže. |
8 | Konrád II. Znojemský | 1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161) | Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem. |
9 | Konrád III. Ota | asi 1161–1182 | Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě. |
Seznam vládců olomouckého údělu
Zdroj:[3]
# | Jméno | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|
1 | Vratislav | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II. |
2 | Vratislav | 1058–1061 | Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II. |
3 | Ota I. Olomoucký | 1061–1087 | Syn Břetislava I. |
4 | Boleslav | 1090–1091 | Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský. |
5 | Svatopluk Olomoucký | 1091–1107 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská. |
6 | Ota II. Olomoucký | 1091–1110 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská. |
7 | Ota II. Olomoucký | 1113–1126 | Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
8 | Václav (I.) | 1126–1130 | Syn Svatopluka Olomouckého |
9 | Lupolt Olomoucký | 1135–1137 | Syn knížete Bořivoje II. |
10 | Vladislav Olomoucký | 1137–1140 | Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze. |
11 | Ota III. Dětleb | 1140–1160 | Syn Oty II. Olomouckého |
12 | Bedřich | 1164–1173 | Syn Vladislava II., kníže. |
13 | Oldřich | 1173–1176 | Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko. |
14 | Václav II. | 1177–1178 | Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem. |
15 | Konrád III. Ota | 1180–1182 | Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže. |
16 | Vladimír Olomoucký | 1185–???? | Syn Oty III. Dětleba, úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. |
Reference
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.