Moravské přemyslovské úděly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11.12. století vládla knížata z rodu Přemyslovců.

Brněnský, znojemský a olomoucký úděl

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu. Z vládců Olomoucka se asi nejvíce prosadil Svatopluk Olomoucký, který se dostal v letech 1107 - 09 na pražský knížecí stolec.

Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.

Znojemsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu. Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu. Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko. Ze znojemských Přemyslovců byl nejvýznamnější poslední z nich, moravský markrabě a poté český kníže Konrád II. (III.) Ota. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191.

Seznam vládců brněnského údělu

Zdroj:[1]

# Jméno Vláda Poznámky
1 Konrád I. Brněnský 1055–1056 Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2 Konrád I. Brněnský 1061–1092 Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3 Oldřich Brněnský 1092–1099 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5 Oldřich Brněnský 1100–1113 Podruhé
6 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7 Ota II. Olomoucký 1123–1125 Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8 Vratislav Brněnský 1125–1129 Syn Oldřicha Brněnského
9 Vratislav Brněnský 1130–1156 Podruhé.
10 Spytihněv Brněnský 1174–1177 Syn Vratislava
11 Konrád II. Ota 1177–1182 Také kníže znojemského údělu.

Seznam vládců znojemského údělu

Zdroj:[2]

# Jméno Vláda Poznámky
1 Ota I. Olomoucký 1055–1056 Syn knížete Břetislava I.
2 Konrád I. Brněnský 1061–1092 Syn knížete Břetislava I.
3 Litold Znojemský 1092–1099 Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5 Litold Znojemský 1101–1112 Podruhé.
6 Oldřich Brněnský 1112–1113 Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8 Konrád II. Znojemský 1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161) Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9 Konrád III. Ota asi 1161–1182 Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Seznam vládců olomouckého údělu

Zdroj:[3]

# Jméno Vláda Poznámky
1 Vratislav 1055–1056 Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2 Vratislav 1058–1061 Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.
3 Ota I. Olomoucký 1061–1087 Syn Břetislava I.
4 Boleslav 1090–1091 Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
5 Svatopluk Olomoucký 1091–1107 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
6 Ota II. Olomoucký 1091–1110 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
7 Ota II. Olomoucký 1113–1126 Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8 Václav (I.) 1126–1130 Syn Svatopluka Olomouckého
9 Lupolt Olomoucký 1135–1137 Syn knížete Bořivoje II.
10 Vladislav Olomoucký 1137–1140 Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
11 Ota III. Dětleb 1140–1160 Syn Oty II. Olomouckého
12 Bedřich 1164–1173 Syn Vladislava II., kníže.
13 Oldřich 1173–1176 Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
14 Václav II. 1177–1178 Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
15 Konrád III. Ota 1180–1182 Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže.
16 Vladimír Olomoucký 1185–???? Syn Oty III. Dětleba, úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.

Reference

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  2. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  3. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

Související články