Monazit-(Nd)
| Monazit-(Nd) | |
|---|---|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Nd,La,Ce)PO4 |
| Identifikace | |
| Barva | hnědý, červený, žlutý, oranžový |
| Vzhled krystalu | tabulkovité krystaly, zrnitý, celistvý |
| Soustava | monoklinický |
| Tvrdost | 5-5,5 |
| Lesk | skelný, pryskyřičný |
| Štěpnost | dobrá podle {001}, nedokonalá dle {100} |
| Index lomu | nα=1,770-1,800, nβ=1,771-1,802, nγ=1,830-1,85 |
| Vryp | šedobílý |
| Hustota | 4,8-5,5 g ⋅ cm−3 |
Monazit-(Nd) je fosforečnan vzácných zemin ze skupiny monazitu, chemický vzorec je (Nd,La,Ce)PO4. Název pochází z řeckého „monazeis“, znamenající „být samotný, osamocený“, pro svoji vzácnost na prvních lokalitách, kde byl nalézán. Název byl uznán Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA) roku 1986. Je monoklinické soustavy = třída 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 8.AD.50.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Monazit je hojným akcesorickým minerálem intruzívních hornin, zejména granitů, charnockitů a syenitických vyvřelin, dále v žilných aplitech a žulových pegmatitech, odkuch pocházejí největší krystaly monazitu, místy na žilách s Sn-W mineralizací s greiseny. Vyskytuje se v sedimentárních horninách, akcesoricky v rulách či ftanitech. Nejčastější a praktickým významem největší jsou však aluviální ložiska, zejména mořská.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Tvoří tence až tlustě tabulkovité krystaly, též zrnité či celistvé agregáty. Krystaly jsou často zdvojčatělé podle {100}, obvykle však s nedokonale vyvinutými plochami.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Krystalografie[editovat | editovat zdroj]
Molybdenit krystaluje v monoklinické soustavě, třída 2/m, grupa P 21/n. Rozměry buňky: a=6,745, b= 6,964, c=6,435, β=103,65°, Z=4, .
Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Tvrdost 5-5,5 (Mo), hustota 4,8-4,5,5 g/cm3, stoupá s příměsí thoria. Štěpnost je dobrá podle {001}, nedokonalá dle {100}. Je slabě magnetický a radioaktivní. Lasturnatý, nepravidelný lom. Je křehký.
Optické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Barvy je hnědé, červené, žluté či oranžové. Lesk skelný, pryskyřičný. Je průsvitný. Vryp je šedobílý, luminiscence chybí, pleochroismus nebyl pozorován či slabě žlutý až žlutozelený. Monazit je dvojosý, optický pozitivní, nα=1,77-1,8, nβ=1,771-1,802, nγ=1,83-1,85, 2V=18°-20°.
Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Procentuální zastoupení
- P2O5 28,65 %
- SiO2 0,22 %
- ZrO2 0,77 %
- Ce2O3 19,85 %
- La2O3 2,48 %
- Pr2O3 6,47 %
- Nd2O3 30,32 %
- Sm2O3 8,81 %
- Gd2O3 2,26 %
Dává reakci na PO4, nesnadno rozložitelný v kyselinách.
Příbuzné minerály[editovat | editovat zdroj]
nafoit, monetit, xenotim-(Y), archerit, fosfamit, ximengit.
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
V syenitech a karbonatitech s barytem, bastnäsitem-(Ce), se zirkonem, fergusonitem jako produkt albitizace žul, v pegmatitech se skorylem, xenotimem-(Y) a písekitem, minerály TR a radioaktivními minerály, s kasiteritem, wolframitem a molybdenitem na Sn-W žilách.
Získávání[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitější jsou aluviální ložiska, zejména mořská rýžoviska, dále ložiska v pegmatitech (Norsko, Madagaskar)