Molpír
| Molpír | |
|---|---|
 Molpír od kostela ve Smolenicích | |
| Vrchol | 354 m n. m. |
| Poznámka | na vrcholu pravěké hradiště |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
| Pohoří | Malé Karpaty |
| Souřadnice | 48°30′39″ s. š., 17°25′25″ v. d. |
  Molpír | |
| Povodí | Váh |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Molpír je vrch vysoký 354 m vypínající se nad obcí Smolenice v Malých Karpatech a pravěké i slovanské hradiště na této hoře.
Hradiště[editovat | editovat zdroj]
Na vrchu Molpír se přibližně v šestém století př. n. l. (ve starší době železné – době halštatské) na rozloze 12–14 hektarů rozprostíralo velké hradiště. Skládalo se ze tří nádvoří chráněných valy. Impozantní opevnění bylo postaveno z volně kladených kamenů, zpevněných násypy a dřevěnými konstrukcemi. Našly se zde základy věží, opevněných bran a kulatá bašta. Z vnitřní strany nejvyššího opevnění byla přistavěna řada obytných dřevěných srubů. Na nejlépe chráněném horním nádvoří, akropoli, byly také řady teras s obydlími. Nacházelo se zde i kultovní místo, které bylo vytesáno do skály (202 x 6 m). V něm byla tři obětiště (ohniště), u nich byla nalezena lebka a kosti asi dvouletého dítěte, rozbité měsíčkovité a geometrické idoly. Dokladem kultu je i lidská lebka v základech jednoho domu. Byly zjištěny stopy po vyspělé řemeslné výrobě a zpracování železa a bronzu.
Ekonomika osady byla založena na řemeslné výrobě, kromě železářství (nástroje, zbraně, nože) a odlévání bronzu (kelímky), na výrobě kamenných žernovů, ale zdá se, že nejdůležitější byla výroba nití a tkanin, na čemž se zakládal obchod obyvatel hradiště. Kontakt s vyspělým jihovýchodoalpským světem dokládají loďkovité spony, jehlice, jantarové a skleněné perly i napodobeniny bronzových nádob v keramice. V době rozkvětu zde žilo asi 800 lidí. Hradiště na styku kalenderberské a lužické kultury bylo zničeno někdy začátkem 6. století př. n. l.
Zánik hradiště souvisí s množstvím kovových střel z vnitřní i vnější strany valů, nicméně jedinou obětí vojenského konfliktu, kterou doložil archeologický výzkum, byl obránce zabitý ve třetí bráně. Útočníci používali tytéž střely jako obránci. Zánik tedy nepřinesli útočníci z východu, ale pravděpodobně vzájemné konflikty domácích skupin, související pravděpodobně se vznikající kulturou kočovníků v Karpatské kotlině, označované jako kultura Vekerzug. Ohlasy jejího vzniku jsou i první předměty zdobené odlišným stylem, které se nacházejí v nejmladších vrstvách hradiště.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molpír na slovenské Wikipedii.
