Mokřad
Mokřad je biotop specifický výskytem organismů vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody. Tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Termín mokřad pochází od Dr. Jana Květa z Jihočeské univerzity, který jej v této formě zavedl v 70. letech 20. století jako český ekvivalent k anglickému wetland.[1] Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.[2]
Typy mokřadů
- Bažina – též močál, obecněji zamokřené území
- Rašeliniště – místa, kde se vytváří rašelina
- Vrchoviště – s nepropustným podložím zásobené srážkami
- Slatiniště – zásobené podzemní vodou
- Slanisko – mokřad s vyšším obsahem solí (z mořské vody nebo z minerálních pramenů)
- Mangrovy – v místech s brakickou vodou, tedy kde se mísí mořská a sladká voda
Význam mokřadů
- Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině.
- Mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek.
- Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů.
- Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených.
- Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity.
- Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesích a korálových útesech).
Pro tyto a jiné důvody jsou mokřady považovány za vysoce cenné biotopy. Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však ubývá.
Ve snaze upozornit veřejnost na význam mokřadů v krajině se Český svaz ochránců přírody rozhodl zahájit kampaň Naše mokřady, který si klade za úkol vyhledávání a mapování drobných mokřadů, jejich praktickou ochranu a popularizaci problematiky.[3]
Ubývání mokřadů
Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let 20. století jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním, tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním.[4]
Ochranu významných mokřadů řeší tzv. Ramsarská úmluva. Vyhlášena byla v íránském městě Ramsar 2. února 1971. Na plnění závazků z ní plynoucí pro Českou republiku (přistoupila 1. ledna 1993) dohlíží Český ramsarský výbor.
České ramsarské mokřady
Mokřady, které jsou chráněny v rámci Ramsarské úmluvy, se nazývají ramsarské mokřady. Zde je výčet těch, které se nalézají v Česku:
- Šumavské slatě
- Třeboňské rybníky
- Novozámecký a Břehyňský rybník
- Lednické rybníky
- Krkonošská rašeliniště
- Litovelské Pomoraví
- Poodří
- Mokřady dolního Podyjí
- Mokřady Liběchovky a Pšovky
- Podzemní Punkva
- Třeboňská rašeliniště
- Krušnohorská rašeliniště
- Rašeliniště Jizery
- Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa
Světové mokřady
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.learned.cz/files/advent08_hi.pdf
- ↑ Ústav pro jazyk český ČSAV. Slovník spisovného jazyka českého I. (a-m). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. S. 1270.
- ↑ Naše mokřady [online]. Dostupné online.
- ↑ Meadowsová, D.: Meze růstu, Argo, 1992, str. 89
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu mokřad na Wikimedia Commons - Mokřady
- Mokřady na www.priroda.cz
- Mezinárodně významné mokřady u nás
- Význam mokřadů
- Šumavské slatě
- Ramsarská úmluva (angl.)
- Rákosové mokřady
- Naše mokřady
