Mochyně židovská
 Mochyně židovská | |
|---|---|
 Mochyně židovská (Alkekengi officinarum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Podčeleď | Solanoideae |
| Tribus | Physaleae |
| Podtribus | Physalinae |
| Rod | mochyně (Alkekengi) |
| Binomické jméno | |
| Alkekengi officinarum Moench, 1802 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mochyně židovská[1][2] (Alkekengi officinarum), česky též mochyně židovská třešeň, je druh rostliny z čeledi lilkovité (Solanaceae) a jediný druh rodu Alkekengi, kam byl přeřazen z rodu Physalis. Je příbuzná jedlé mochyně peruánské (Physalis peruviana). Mochyně židovská je snadno rozpoznatelná díky typickým, velkým oranžovým až červeným uzavřeným kalichům s bobulí uvnitř. Kalichy zůstávají po opadu listů na stoncích dlouho do zimy. Podobají se čínským lampionům. Mochyně židovská je vytrvalá rostlina, silně odnožuje a tvoří souvislé porosty. Roste až do výšky 40–60 cm, má šroubovitě uspořádané listy 6–12 cm dlouhé a 4–9 cm široké, vejčité až trojhranné listy. Lodyhy jsou jednotlivé, nevětvené. Květ je nenápadný bělavý, typický pro lilkovité, podobný květu rajčete.[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název „mochyně židovská třešeň“ je odvozen od tvaru květního kalichu, který tvoří obal plodu. Je podobný zvláštnímu židovskému oděvu, předepsané frygické čapce, které byly běžné od raného středověku.[zdroj?] Plody uvnitř obalu jsou bobule tvarem a barvou podobné třešním. Dříve se jí kromě označení židovská třešeň, které je součístí současnéh botanického názvu, říkalo také mechuňka borovka, židovská jahoda, židovská nebo morská (mořská) višně (višeň), boborelka, baborelka nebo liščí jablko.[4][5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Oblast původního rozšíření je od jižní Evropy po východ a jižní Asii a Japonsko. V Evropě je rozšířena v teplých oblastech, vinorodých krajich od východni Francie až za Ural. Roste s oblibou na vápencich, na křovinatych pahorcích, ve smíšenych, ale hlavně dubových hájích.[3]
Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]
Plody obsahují karotenoidy (např. kryptoxantin) , sacharidy, kyselinu citrónovou, vitamín C a alkaloidy.[6] Z alkalidů například solanin,nebo physalin D.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Je používána jako trvalka, plody lze použít k aranžování. V malém množství lze plody používat i v přírodní medicíně.[2] Někdy se používají i listy.[6]
Jedovatost[editovat | editovat zdroj]
„Bobule mají chuť zasládlou a jedí se syrové a zadělané.“[pozn. 1] Nezralé plody obsahují dostatečné množství solaninu, aby vyvolaly gastroenteritidy a průjem u dětí. Zralé plody jsou prý jedlé.[9] Zbytek rostliny je pro vysoký obsah solaninu jedovatý.[10]
Lidová jména[editovat | editovat zdroj]
Lidově se používají názvy: mořská višeň, židovská višeň, židovská jahoda, liščí jablko, měchuňky,[6] lampionky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Physalis alkekengi na anglické Wikipedii.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- ↑ a b KOVÁŘ, Ladislav. PHYSALIS ALKEKENGI L. – mochyně židovská / machovka čerešňová [online]. botany.cz, 25. 12. 2007 [cit. 2010-02-15]. Dostupné online..
- ↑ a b VANĚK, Vlastimil; VAŇKOVÁ, Jana. Trvalky. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1982.
- ↑ ŠUMAVSKÝ, Josef Franta. Deutsch-böhmisches Wörterbuch. Svazek 1. Prag: Johann Spurný, 1844. S. 1103. Dostupné online, 15. ledna 2024.
- ↑ ŠPATNÝ, František.Deutsch-böhmisches Wörterbuch für Wirtschaftsbeamte, Thierärzte, Technologen, Forst- und Weidmänner ... mit gehöriger Berücksichtigung der hierauf Bezug nehmenden: Hilfswissenschaften und Gewerbe. Prag: K.k. Hofbuchdruckerei v Gottlieb Hasse Soehne, 1851, s. 202. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:a700925d-7cd0-48b7-98f2-7ceb5f36d287, 6. března 2024.
- ↑ a b c KOCIÁN, Petr. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899, str. 147-148.
- ↑ PAZDERA, Zdenek. Mochyně, mochyně židovská třešeň, Physalis alkekengi, Physalis pubescens - Wendys - Český herbář 1899: [online]. botany.cz, rev. 2005-01-28 [cit. 2010-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Notes on poisoning: Physalis alkekengi [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Medical Information Search (Physalis • FAQ): [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-18. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Physalis v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu mochyně židovská na Wikimedia Commons 
Taxon Alkekengi officinarum ve Wikidruzích- Židovská třešeň a peruánská mochyně
