Moa
Rekonstrukce ptáka moa v novozélandském muzeu Otago
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
Moa byli obří nelétaví ptáci, kteří žili na Novém Zélandu. Na rozdíl od ostatních běžců neměli křídla. Z patnácti druhů lišících se velikostí je nejznámější Dinornis robustus a Dinornis novaezelandiae, kteří dosahovali výšky asi 3,6 m a váhy 250 kg. V lesním ekosystému Nového Zélandu patřili k dominantním býložravcům. Hlavní součást jejich potravy tvořily listy, větvičky a ovoce.
Přestože se předpokládá, že moa vyhynuli kolem roku 1500, podle některých spekulací mohlo několik jedinců rodu Megalapteryx didinus přežívat v odlehlých oblastech Nového Zélandu do 18. či dokonce do 19. století.
I když jejich počty klesaly[1] pravděpodobně již před započetím kolonizace ostrova, za jednu z hlavních příčin jejich vyhynutí se v současnosti považuje lov a kácení lesů způsobené Polynézany (Maory), kteří se na Novém Zélandu usadili o stovky let dříve. Před příchodem kolonizátorů ze západu lovili ptáky moa také orli Haastovi[2] (Harpagornis moorei) – před 700 lety vyhynulý největší druh orla na světě.
Maoři sice evropským osadníkům o obřích ptácích, jež dříve obývali nížiny a údolí a které nazvali moa, vyprávěli, Evropané však po jejich existenci v raných etapách kolonizace Nového Zélandu nijak nepátrali.
V roce 1839 získal obchodník a nadšenec do historie přírody John W. Harris od jednoho z Maorů neobvyklou kost nalezenou na říčním břehu. Harris tento 15 cm dlouhý úlomek ukázal svému strýci Johnu Ruleovi, sydneyskému chirurgovi, jenž ji následně poslal Richardu Owenovi, který tehdy pracoval u chirurgické společnosti v Londýně. Owen o nálezu informoval biology, anatomy a paleontology Britského muzea.
Owen strávil zkoumáním kosti téměř čtyři roky. Předpokládal, že šlo o úlomek stehenní kosti velkého zvířete, byla však neobvykle lehká a netypicky strukturovaná.
Owen skeptické vědecké komunitě a veřejnosti oznámil, že se jedná o kost vyhynulého obřího ptáka podobného pštrosovi a pojmenoval jej Dinornis. Přestože zpočátku se svou teorií sklízel výsměch, později se díky častým nálezům kosterních pozůstatků ptáků moa na Novém Zélandu ukázalo, že se nemýlil, a také se kostru moa podařilo zrekonstruovat.
Reference [editovat]
- ↑ http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005111809
- ↑ http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005050615
- Teorie o příčinách vymření ptáků moa v časopise 21. století
- Článek o Haastových orlech v časopise 21. století; obsahuje také informace o ptácích moa
- Článek o vývoji moa na blogu Dinosauria