Mlhovina Tarantule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tarantula
Fotografie z Spitzerova vesmírného dalekohledu.
Fotografie z Spitzerova vesmírného dalekohledu.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ emisní
Rektascenze 05h 38m 42s[1]
Deklinace -69° 06' 00"[1]
Vzdálenost 179 000[2] ly
Zdánlivá magnituda (V) 8[1]
Souhvězdí Mečoun (Dorado)
Úhlová velikost 40'×25'[2]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr ~500 ly[3] ly

Jiné názvy
NGC 2070, 30 Doradus[2]
(V) - měření provedena ve viditelném světle

Mlhovina Tarantule (známá také jako 30 Doradus, NGC 2070) je velmi velká, pouhým okem viditelná emisní mlhovina[4]. Nachází se v severovýchodní části Velkého Magellanova oblaku, jde o nejjasnější objekt v této nepravidelné galaxii[4]. Název dostala podle svého vzhledu, připomíná pavouka – tarantuli. Nejprve byla kategorizována jako hvězda, že jde o mlhovinu určil 5. prosince 1751 francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille[2].

Je součástí rozsáhlého komplexu ionizovaného vodíku o hmotnosti asi 800 000 M. Její skutečný rozměr je přibližně 1000 ly. Jde o tak rozsáhlý objekt, že pokud by se tato mlhovina nacházela od Sluneční soustavy stejně daleko jako známá Mlhovina v Orionu, pokrývala by na nebeské sféře oblast asi 30° (60 měsíčních úplňků)[3].

Vodík v mlhovině je ionizován horkými a mladými hvězdami a modrými veleobry v jejím jádru. Součástí mlhoviny je řada mladých hvězdokup, v mlhovině se také nachází nejaktivnější oblast překotného zrodu hvězd v celé Místní skupině galaxií[4].

V roce 1987 na okraji hvězdokupy vzplála supernova SN 1987A – první blízká supernova pozorovaná moderní technikou[4].

Hvězdokupa R136[editovat | editovat zdroj]

Centrální část mlhoviny Taratula. Mozaika 15 snímků z Hubbleova vesmírného dalekohledu (NASA/ESA)

V mlhovině Tarantule se, kromě mnoha jiných, také nachází velmi mladá hvězdokupa R136. V září roku 2001 v ní objevili astronomové Philip Massey, Laura R. Penny a Julia Vukovich hvězdu, která byla v té době považována za nejtěžší známou ve vesmíru. Tato hvězda spektrální třídy O3 je jedna ze složek spektroskopické a zákrytové dvojhvězdy R136-38. Pomocí spektrografu umístěném na Hubbleově vesmírném dalekohledu byly přesně změřeny parametry vzájemného oběhu obou složek této dvojhvězdy a z nich pak byla přesně určena jejich hmotnost. Hmotnost větší hvězdy v tomto páru byla určena na 56,9 ± 0,6 M, její průměr je asi devětkrát větší než průměr Slunce (t.j. asi 12,6×106 km), její povrchová teplota 50 000 °K. Slabší složkou této dvojhvězdy je hvězda spektrální třídy O6 s průměrem 6,4 slunečních průměrů a teplotou 42 000 °K. Oběžná doba je tři dny a devět hodin.[5][6]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c záznam v databázi SIMBAD [online]. 2007-08-05. Dostupné online.  
  2. a b c d záznam v databázi SEDS [online]. 2007-05-08. Dostupné online.  
  3. a b Česká astronomická společnost, Astronomický snímek dne 6. ledna 2006 [online]. 2007-05-08. Dostupné online.  
  4. a b c d KLEZCEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 496.  
  5. Instatntní astronomické noviny, Nejtěžší známá hvězda [online]. 2007-05-08. Dostupné online.  
  6. The Astrophysical Journal; Massey, Penny, & Vukovich, R136 Massive Binaries [online]. 2007-05-08. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

05h38m42,0s; -69°6′0,0″