Mladohegelovci
Mladohegelovci nebo Leví hegelovci byla skupina pruských intelektuálů, kteří pokračovali v díle filozofa George Wilhelma Friedricha Hegela. Mladohegelovci čerpali z jeho idejí, kritizovali náboženství (zároveň je však neortodoxní propagovali) a pruský politický systém.
Historie [editovat]
V roce 1835 vydal David Strauss knihu Život Ježíšův, což byl jeden z prvních projevů mladohegelovců. Pruský král Fridrich Vilém III. jejich aktivity povolil.
Prvně začali mladohegelovci kritizovat spíše náboženství než politiku. Spolu se starohegelovci začali přispívat do novin Hallische Jahrbucher (1836-43), které editoval Arnold Ruge, zastánce volného a spojeného Německa. Začali napadat katolicismus a ortodoxní protestantismus, zpočátku ale byli mírní, požadovali vývoj Pruska na konstituční monarchii s protestantským náboženstvím (ale odděleným od státu) a svobodou projevu. Hlavní "baštou" mladohegelovců byl Berlín, kde byl do roku 1838 jejich představitelem Bruno Bauer, který psal nejvíce protikřesťanských brožur v Německu.
Radikalizace a zpolitizování mladohegelovců nastala v roce 1840, když s nástupem krále Fridricha Viléma IV. došlo k omezením politické svobody a náboženské tolerance. Začaly se objevovat manifesty odmítající křesťanství a propagující ateismus (vedl je zejména Bauer). Po politické stránce opustili mladohegelovci Hegelovu politickou teorii a z větší části se obrátili k republikánství - výjimkou byl Moses Hess, který slučoval hegelovství s komunismem, a samozřejmě Marx a Engels.
Mladohegelovci brzy začali přijímat Fichteho názory, zvláště jeho idealismus.
Ačkoli mladohegelovci do jisté míry šířili demokratické myšlenky po Německu, jejich námaha brzy přišla vniveč, a když byly jejich noviny v roce 1843 zakázány, začali se mladohegelovci rozpadat.
Filozofie [editovat]
Podle mladohegelovců má být stát založen na luteránském náboženství (ne ortodoxním; tato myšlenka byla rozhodně inspirována převahou luteránství v Prusku). Zavrhovali despotický státní aparát, útočili na filozofický základ náboženství a někteří členové navrhovali fyzické útoky proti vládním osobám (prvek anarchismu). Mladohegelovci jsou považováni za první nekřesťanské učence od dob Spinozy,[zdroj?] pravděpodobně se však podobné směry vynořovaly již dříve.
Kromě již zmíněných Strausse, Rugeho a Bauera patřili mezi mladohegelovce také Ludwig Feuerbach, Karl Neuwerck, Max Stirner, zprvu také Karl Marx a Friedrich Engels, August von Cieszkowski, Karl Schmidt a Edgar Bauer, zastánce oprávněnosti politického terorismu. Později se jejich myšlenkami nechal ovlivnit i Friedrich Nietzsche.
