Mistrovství světa ve sportovním lezení 2007

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
9. Mistrovství světa
ve sportovním lezení
Základní informace
Sportsportovní lezení
ZeměŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
OrganizaceIFSC, FEDME, ČHS
Webifsc-climbing.org
fedme.es
horosvaz.cz
Obtížnost
MěstoAvilés
Datum17.-23. září
ZlatoŠpanělsko Ramón Julián Puigblanque
Rakousko Angela Eiterová
StříbroŠpanělsko Patxi Usobiaga Lakunza
Belgie Muriel Sarkanyová
BronzŠvýcarsko Cédric Lachat
Česko Tomáš Mrázek
Nizozemsko Jorg Verhoeven
Slovinsko Maja Vidmar
Rychlost
MěstoAvilés
Datum17.-23. září
ZlatoČína Čung Čchi-sin
Rusko Taťjana Rujgová
StříbroVenezuela Manuel Escobar
Polsko Edyta Ropek
BronzRusko Sergej Sinicyn
Rusko Valentina Jurinová
Bouldering
MěstoAvilés
Datum17.-23. září
ZlatoRusko Dmitrij Šarafutdinov
Rakousko Anna Stöhr
StříbroČesko Martin Stráník
Japonsko Akijo Noguči
BronzŠvýcarsko Cédric Lachat
Rusko Olga Bibiková
← 2005
2007
2009 →

Mistrovství světa ve sportovním lezení 2007 (anglicky: IFSC Climbing World Championship, francouzsky: Championnats du monde d'escalade, italsky: Campionato del mondo di arrampicata, německy: Kletterweltmeisterschaft) se uskutečnilo jako osmý ročník 17.-23. září v Avilés pod hlavičkou Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC), která se oddělila z Mezinárodní horolezecké federace (UIAA), poprvé ve Španělsku, závodilo se v lezení na obtížnost, rychlost a v boulderingu.[1]

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Ve finále v lezení na obtížnost se umístili tři muži na stejném místě, bylo to jediné Mistrovství světa s větším počtem medailí. Dvě bronzové medaile si odnesl Cédric Lachat v lezení na obtížnost a v boulderingu. Čung Čchi-sin se stal Mistrem světa v lezení na rychlost, následující tři roky titul obhájil a tuto jeho medailovou pozici dosud niukdo nepřekonal. Obdobně u žen zde titul Mistryně světa obhájila Angela Eiterová a toto zopakovala s malou přestávkou ještě v letech 2011 a 2012.

Češi na MS[editovat | editovat zdroj]

Tomáš Mrázek získal svou čtvrtou a poslední medaili (bronzovou) v lezení (na obtížnost) na Mistrovství světa, následující roky ho v této disciplíně i na bedně vystřídal další český mistr světa Adam Ondra.

Martin Stráník se stal vicemistrem světa v boulderingu, získal druhou českou medaili a první mezi muži na Mistrovství světa ve sportovním lezení v této disciplíně.

Mezi dalšími závodníky skončili nejlépe Libor Hroza osmý ve čtvrtfinále v lezení na rychlost a Silvie Rajfová na třináctém děleném místě v boulderingu. Zajímavostí je účast Martina Stráníka a Tomáše Mrázka v lezení na rychlost.

Výsledky mužů a žen[editovat | editovat zdroj]

     Pořadatelská země
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Španělsko Ramón Julián Puigblanque 1. Rakousko Angela Eiterová 1. Čína Čung Čchi-sin 1. Rusko Taťjana Rujgová 1. Rusko Dmitrij Šarafutdinov 1. Rakousko Anna Stöhr
2. Španělsko Patxi Usobiaga Lakunza 2. Belgie Muriel Sarkanyová 2. Venezuela Manuel Escobar 2. Polsko Edyta Ropek 2. Česko Martin Stráník 2. Japonsko Akijo Noguči
3. Švýcarsko Cédric Lachat
3. Česko Tomáš Mrázek
3. Nizozemsko Jorg Verhoeven
3. Slovinsko Maja Vidmar 3. Rusko Sergej Sinicyn 3. Rusko Valentina Jurinová 3. Švýcarsko Cédric Lachat 3. Rusko Olga Bibiková
29.-30. Česko Martin Stráník 8. Česko Libor Hroza 33.-34. Česko Tomáš Mrázek 13.-14. Česko Silvie Rajfová
37. Česko Martin Stráník 87.-88. Česko Jiří Přibil 35.-38. Česko Helena Lipenská
53.-70. Česko Tomáš Mrázek
? finalistů 8/2 finalistek 8/4 finalistů 8/4 finalistek 6 finalistů 6 finalistek
? semifinalistů 25 semifinalistek 16 semifinalistů 16 semifinalistek 20 semifinalistů 20 semifinalistek
115 mužů 68 žen 70 mužů 39 žen 131 mužů 77 žen

Čeští Mistři a medailisté[editovat | editovat zdroj]

Disciplína Lezec/lezkyně Zlato Stříbro Bronz
Obtížnost Tomáš Mrázek Bronzová medaile
Bouldering Martin Stráník Stříbrná medaile

Medaile podle zemí[editovat | editovat zdroj]

pořadí stát Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile celkem
1. RuskoRusko Rusko 2 0 3 5
2. RakouskoRakousko Rakousko 2 0 0 2
3. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 1 0 2
4. ČínaČína Čína 1 0 0 1
5. ČeskoČesko Česko 0 1 1 2
6. PolskoPolsko Polsko 0 1 0 1
6. JaponskoJaponsko Japonsko 0 1 0 1
6. BelgieBelgie Belgie 0 1 0 1
6. VenezuelaVenezuela Venezuela 0 1 0 1
10. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 0 0 2 2
11. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 0 0 1 1
11. NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 0 0 1 1

Zúčastněné země[editovat | editovat zdroj]

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Španělsko Rakousko Čína Rusko Rusko Rakousko
2. Švýcarsko Belgie Venezuela Polsko Česko Japonsko
3. Česko Slovinsko Rusko Hongkong Švýcarsko Rusko
4. Nizozemsko Japonsko Itálie Čína Francie Rakousko
5. Itálie Španělsko Ukrajina Ukrajina Jižní Korea Japonsko
6. Norsko Jižní Korea Česko Itálie Nizozemsko Rusko
7. Rakousko Francie Polsko Venezuela Itálie Francie
8. Francie Švýcarsko Hongkong Kazachstán Rakousko Ukrajina
9. Ukrajina USA Kazachstán Indonésie Japonsko Belgie
10. Jižní Korea Rusko Uzbekistán Nizozemsko Ukrajina Česko
11. Německo Čína Maďarsko Rakousko Spojené království USA
12. Japonsko Itálie Francie Japonsko Finsko Itálie
13. Slovinsko Ukrajina Španělsko Kyrgyzstán Slovinsko Španělsko
14. Bulharsko Nizozemsko Bulharsko Guatemala Německo Švýcarsko
15. Brazílie Německo Německo Švýcarsko Španělsko Norsko
16. Švédsko Norsko Nový Zéland Maďarsko Kanada Maďarsko
17. Argentina Venezuela Malajsie Bulharsko Austrálie Čína
18. Rusko Maďarsko Spojené království Slovinsko Brazílie Švédsko
19. Maďarsko Brazílie Slovensko Austrálie Venezuela Německo
20. Kanada Guatemala Kostarika Slovensko Norsko Slovinsko
21. Slovensko Austrálie Švýcarsko USA USA Spojené království
22. Austrálie Bulharsko Guatemala Polsko Bulharsko
23. Spojené království Chorvatsko Nizozemsko Slovensko Nizozemsko
24. Hongkong Portugalsko Portugalsko Hongkong Jižní Korea
25. Venezuela Turecko Belgie Švédsko Polsko
26. Chorvatsko Kazachstán Mongolsko Argentina Venezuela
27. Portugalsko Mexiko Ekvádor Bulharsko Guatemala
28. Mexiko Spojené království Austrálie Maďarsko Slovensko
29. Čínská Tchaj-pej Slovensko USA Portugalsko Turecko
30. Filipíny Hongkong Honduras Řecko Portugalsko
31. Kazachstán Kazachstán Kazachstán
32. Malajsie Nový Zéland Hongkong
33. Turecko Mexiko Chorvatsko
34. Řecko Chorvatsko Brazílie
35. Nový Zéland Kostarika Kanada
36. Kostarika Turecko Austrálie
37. Guatemala Filipíny Mexiko
38. Honduras Srbsko
39. Andorra Čína
40. Mongolsko Andorra
41. USA Malajsie
42. Guatemala
43. Mongolsko
(50) 41 30 30 21 43 34

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]