Miserere (Allegri)
| Miserere | |
|---|---|
 Prvních pět taktů skladby Miserere | |
| Napsáno | ve 30. letech 17. století |
| Žánr | duchovní chrámová hudba pro smíšený sbor |
| Skladatel | Gregorio Allegri |
| Textař | biblický text (Žalm 51) |
| První verš | Miserere mei Deus |
Miserere od Gregoria Allegriho je slavná acappellová chrámová skladba pro smíšený sbor na text 51. žalmu (č. 50 v Knize žalmů podle číslování Vulgaty).
Vznik skladby[editovat | editovat zdroj]
Gregorio Allegri skladbu napsal zřejmě ve 30. letech 17. století, během pontifikátu papeže Urbana VIII., kdy sloužil jako chrámový zpěvák v Římě. Zpívala se v Sixtinské kapli do roku 1870 při pašijovém týdnu při temné jitřní jako první Žalm liturgie Laudes. Kopírování partitury a provádění v jiné dny bylo nakonec zakázáno pod hrozbou exkomunikace, proto bylo Allegriho Miserere brzy zahaleno rouškou tajemství.
Přepisy[editovat | editovat zdroj]
Čtrnáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart při svém pobytu v Římě v roce 1770 měl údajně skladbu zaslechnout při středeční bohoslužbě a později ji bezchybně přepsat zpaměti do not. O dva dny později šel na velkopáteční bohoslužbu, aby mohl provést některé malé korektury. Později se na svých cestách setkal s anglickým historikem Charlesem Burneyem, který od Mozarta přepis skladby převzal a přivezl do Londýna, kde byla v roce 1771 zveřejněna. Po vydání skladby na ni byla uvalena klatba. Zveřejněná verze ovšem neobsahovala tak bohaté zdobení, jak je známé dnes. V 18. a 19. století seznalo dílo několikero přepisů a doplnění, mj. např. v roce 1831 z rukou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a roku 1840 od Pietra Alfieriho.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Miserere je poměrně prostá fauxbourdonová skladba pro devět hlasů, které se dělí na dva responsoriálně se střídající sborové skupiny. Jeden pětihlasý sbor zpívá prostou verzi Miserere, druhý čtyřhlasý sbor, pak z jiného místa v chrámu, variantu se zdobeními. Vinou omylu při přepisu se v jednom tisku z roku 1951 byl jedna část skladby notována o kvartu výše, čímž se nejvyšší sopránový hlas dostal až do polohy tříčárkovaného c (c3). Tato výška se nevyskytuje v originálních vatikánských rukopisech ani v žádném notovém vydání před vydáním Sira Ivora Atkinse z roku 1951. Dnes nejčastěji prováděná verze skladby se ovšem od originálu liší a díky svému velkému rozšíření se stala osobitým dílem. Skladatel Franz Wittenbrink o tomto díle kdysi prohlásil: „Existuje-li nějaké nebe, pak musí ležet v těchto tónech.“[1]
Skladba v přepracované verzi zazněla na pohřbu Ludwiga van Beethovena.[2]
Text[editovat | editovat zdroj]
Původní text[editovat | editovat zdroj]
Původní latinský překlad Žalmu:
Miserere mei, Deus: secundum magnam misericordiam tuam.
Et secundum multitudinem miserationum tuarum, dele iniquitatem meam.
Amplius lava me ab iniquitate mea: et a peccato meo munda me.
Quoniam iniquitatem meam ego cognosco: et peccatum meum contra me est semper.
Tibi soli peccavi, et malum coram te feci: ut justificeris in sermonibus tuis, et vincas cum judicaris.
Ecce enim in iniquitatibus conceptus sum: et in peccatis concepit me mater mea.
Ecce enim veritatem dilexisti: incerta et occulta sapientiae tuae manifestasti mihi.
Asperges me hysopo, et mundabor: lavabis me, et super nivem dealbabor.
Auditui meo dabis gaudium et laetitiam: et exsultabunt ossa humiliata.
Averte faciem tuam a peccatis meis: et omnes iniquitates meas dele.
Cor mundum crea in me, Deus: et spiritum rectum innova in visceribus meis.
Ne proiicias me a facie tua: et spiritum sanctum tuum ne auferas a me.
Redde mihi laetitiam salutaris tui: et spiritu principali confirma me.
Docebo iniquos vias tuas: et impii ad te convertentur.
Libera me de sanguinibus, Deus, Deus salutis meae: et exsultabit lingua mea justitiam tuam.
Domine, labia mea aperies: et os meum annuntiabit laudem tuam.
Quoniam si voluisses sacrificium, dedissem utique: holocaustis non delectaberis.
Sacrificium Deo spiritus contribulatus: cor contritum, et humiliatum, Deus, non despicies.
Benigne fac, Domine, in bona voluntate tua Sion: ut aedificentur muri Ierusalem.
Tunc acceptabis sacrificium justitiae, oblationes, et holocausta: tunc imponent super altare tuum vitulos.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miserere (Allegri) na německé Wikipedii.
- ↑ http://www.taz.de/Franz-Wittenbrink-ueber-Revoluzzertum/!129810/
- ↑ Vgl. Thayer, Alexander Wheelock: „Ludwig van Beethovens Leben“, resp. „Equale für vier Posaunen WoO 30 Nr. 1 und Nr. 3, Bearbeitung von Ignaz von Seyfried für Männerchor, Abschrift Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.“.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Poznámky k dílu a interpretaci (anglicky)
