Mirza Khazar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mirza Khazar
Narození 29. listopadu 1947
Ázerbájdžán Ázerbájdžánská SSR, Göyçay
Povolání lingvista, autor, překladatel a novinář
Website http://www.mirzexezerinsesi.net
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirza Kerim oglu Mikayilov (ázerbájdžánsky: Mirzə Kərim oğlu Mikayılov), známý jako Mirza Khazar (ázerbájdžánsky: Mirzə Xəzər), narozen 29. listopadu 1947, Göyçay, Ázerbájdžánská SSR, je významný ázerbájdžánský autor, politický analytik, legendární moderátor, rozhlasový novinář, vydavatel, překladatel Bible. Je také známý jako Mirza Michaeli.[1]

Mirza Khazar dnes žije v Mnichově.

Raný život[editovat | editovat zdroj]

V červenci 1973 Mirza Khazar ukončil studia na právnické fakultě Ázerbájdžánské státní univerzity. Od srpna 1973 do ledna 1974 působil jako právník v Sumgaitu. V červnu 1974 emigroval do Izraele a navštěvoval speciální kurzy pro právníky z SSSR na univerzitě Tel Avivu. Od června 1975 do ledna 1976 sloužil u Izraelských obranných sil.

Překlady Bible[editovat | editovat zdroj]

Na žádost Stockholmského Institutu pro překlady Bible Mirza Khazar přeložil Bibli – Nový a Starý zákon – do ázerbájdžánského jazyka.[2] Mirza Khazar začal práci na překladu celé Bible v roce 1975 a ukončil ji v roce 1984. V 1982 Institut pro překlady Bible ve švédském Stockholmu vydal nový překlad Nového zákona pořízený Mirza Khazarem a užívaný dnes v Ázerbájdžánu. První vydání vyšlo v Záhřebu, Chorvatsko, a tento překlad byl v následujících letech znovu vydán pětkrát. Překlad Starého zákona Mirza Khazar dokončil v roce 1984, ale tento překlad zatím vydán nebyl.

Poznámka: Prvním překladem Bible do ázerbájdžánského jazyka (překladatelé – Mirza Farrukh and Feliks Zaręnba) byl překlad evangelia podle Matouše vydaný v roce 1842 v Londýně, Basilejskou misijní společností. Plný text Nového zákona byl přeložen a vydán v roce 1878 v Londýně a text Starého zákona v roce 1891.

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Od srpna 1976 do října 1985 Mirza Khazar pracoval jako zástupce šéfredaktora ázerbájdžánské služby Rádia Svobodná Evropa / Rádio Svoboda v německém Mnichově. V říjnu 1985byl pozván do Washingtonu na místo šéfredaktora ázerbájdžánské služby Rádia Hlas Ameriky. V únoru 1987 Mirza Khazar se vrátil do Mnichova, kde vedl ázerbájdžánskou službu Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a pracoval tam až do září 2003. V lednu 2004 založil v Baku noviny "The Voice of Mirza Khazar” (Mirzə Xəzərin Səsi). Mirza Khazar v současné době vydává on-line deník "The Voice of Mirza Khazar" ve třech jazycích: ázerbájdžánštině, angličtině a ruštině.[3] Od září do října 2005 Mirza Khazar pracoval jako moderátor televizní stanice "Azadlig TV” (TV Svoboda), první nezávislé zahraniční stanice, která vysílala v Ázerbájdžánu.[4] V prosinci 2005 startoval internetový rozhlasový program, “The Voice of Mirza Khazar”, díky kterému návštěvníci mohou poslouchat předem nahrané pořady.[5]

Vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

Mirza Kazar je autorem článků, ve kterých se analyzuje politická a ekonomická situace v Ázerbájdžánu a jiných zemích bývalého Sovětského svazu a které byly vydávány v Ázerbájdžánu, Turecku, České republice a jiných zemích. Mirza Khazar je také autorem výzkumu “Utvoření Lidové fronty v Ázerbájdžánu” (28. prosince, 1988) – první studie, která pojednávala o snaze místních intelektuálů a vlastenců rozvíjet nacionální demokratické hnutí v Ázerbájdžánu. Ázerbájdžánská Lidová fronta byla oficiálně založena v 1989. V srpnu 1989 byla vydána studie “Společnost Birlik v Ázerbájdžánském demokratickém hnutí”.[6]

Černý leden 1990[editovat | editovat zdroj]

Během událostí „černého ledna“ se Sovětskému svazu se podařilo potlačit veškeré snahy o šíření zpráv z Ázerbájdžánu do tuzemska a do zahraničí. V předvečer sovětského vojenského vpádu do Baku agenty tajné služby vyhodili do povětří energetické zdroje ázerbájdžánské televize a státního rozhlasu, aby tak zbavili obyvatelstvo všech informačních zdrojů. TV a rádio mlčely a tištěná média byla zakázána. Ale Mirza Khazar a jeho personál v Rádiu Svobodná Evropa / Rádio Svoboda byli schopni přenášet denní zpravodajství z Baku, což bylo jediným zdrojem zpráv pro Ázerbájdžánce v tuzemsku i v zahraničí během několika dnů.[7] Vedení Kremlu usilovalo o skrývání vojenského vpádu před vnějším světem, stejně jako před obyvatelstvem země, ale Mirza Khazar a jeho personál tomu zabránili. Během Sovětského vojenského vpádu v Baku 20. ledna 1990 zemřelo kolem 200 civilistů. Díky činnosti Mirza Khazara se Ázerbájdžánci v tuzemsku a v zahraničí, spolu s celou mezinárodní komunitou dozvěděli o Sovětském vpádu a mohli organizovat protestní akce. Vláda SSSR byla šokovaná tímto “překvapujícím” vývojem událostí a podala Spojeným státům oficiální stížnost na zpravodajství Rádia Svoboda týkající se vojenského vpádu do Ázerbájdžánu.[8] Díky vysílání 20 ledna 1990 se Mirza Khazar stal se legendou v Ázerbájdžánu i za jeho hranicemi. Melahet Agacankizi, slavná Ázerbájdžánská básnířka a spisovatelka, takto popsala vystoupení Mirza Khazara v rozhlase v době Sovětské invaze: “20 ledna Mirza Khazar s jeho nádherným, božským hlasem dal naději umírajícímu Ázerbájdžánskému národu”.[9] Jeho osobitý hlas a jeho jméno znají Ázerbájdžánci v Ázerbájdžánu a za jeho hranicemi.[10]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Jméno Mirza Khazara najdeme v knize "100 významných Ázerbájdžánců" připravené známým badatelem a spisovatelem Alisa Nijatem a vydané v Baku v 1999.[11] V 1990 Ázerbájdžánská lidová fronta udělila Mirza Khazarovi cenu Mammeda Amina Rasulzade za roli, kterou sehrál v nacionálním demokratickém hnutí Ázerbájdžánu. Mammed Amin Rasulzade byl jedním ze zakladatelů první nezávislé Ázerbájdžánské republiky v roce 1918. Sabir Rustamkhanly, významný Ázerbájdžánský spisovatel a politik, ve svém interview deníku "Cumhuriyet" v září 2003 nazval Mirza Khazara "symbolem našeho nacionálního boje".[12] Jeho jméno se také objevilo v Encyklopedii “Horští Židé” vydané v Izraele v roce 2006.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.gorskie.ru/personalii/person24.htm
  2. http://en.wikipedia.org/wiki/Bible_translations_by_language
  3. Mirza Khazar's website
  4. http://www.eurasianet.org/departments/insight/articles/eav122806.shtml
  5. Internet Radio
  6. Reference to Mirza Michaeli, the book “Soviet-American relations after the cold war”, by Robert Jervis, Seweryn Bialer, Duke University Press
  7. Black January 1990 [online]. Azerbaijan International, [cit. 2009-02-26]. Dostupné online.  
  8. Soviet Officials Charge Voice of America, Radio Liberty Fueled Riots
  9. Article on Mirza Khazar
  10. Broadcasting Freedom: The Cold War Triumph of Radio Free Europe
  11. "100 významných Ázerbájdžánců"
  12. Sabir Rustamkhanly on Mirza Khazar
  13. First Encyclopedia of Mountain Jews

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]