Miroslav Pich-Tůma

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Pich-Tůma
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Vojenská služba
PřezdívkaTůma
Hodnostpolitický komisař
VelelPartyzánská brigáda Mistr Jan Hus
Narození22. srpna 1919
Havlovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. ledna 1995 (ve věku 75 let)
Trutnov
ČeskoČesko Česko
NárodnostČeši
ZaměstnáníStátní bezpečnost
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Pich-Tůma (22. srpna 1919 Havlovice – 9. ledna 1995 Trutnov[1]) byl český a československý vrah[2], odbojář z druhé světové války, poválečný politik Komunistické strany Československa a poslanec Prozatímního Národního shromáždění. Po roce 1948 byl funkcionářem Státní bezpečnosti s podílem na bezpráví v 50. letech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osobní dotazník

Za druhé světové války působil v odboji. V roce 1940 přešel do Sovětského svazu, později byl členem Rudé armády. Byl zařazen do důstojnické školy pro specialisty na partyzánský boj a stal se komisařem partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Na jaře 1945 se podílel na boji Na Dlouhé[zdroj⁠?] a velel partyzánské brigádě Mistra Jana Husa. Existují spekulace o jeho roli při tomto bojovém střetnutí, které skončilo smrtí téměř všech partyzánů. Někteří autoři ho obviňují ze spolupráce s gestapem, jasné důkazy ale chybí.[3] V roce 1945 vytvořil vlastní skupinu F-15, která se zabývala získáváním archivů gestapa a vydíráním agentů, kteří byli v těchto archivech uvedeni.[4] V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ, respektive za Svaz české mládeže. V parlamentu setrval do března 1946. Pak rezignoval na mandát a po krátký zbytek funkčního období do parlamentních voleb v roce 1946 místo něj zasedal v parlamentu Rostislav Závodský.[5]

Byl předsedou Československého svazu partyzánů. Klement Gottwald ho pověřil vybudováním tajné zpravodajské organizace uvnitř KSČ a svazu partyzánů. Působil u Státní bezpečnosti, kde plnil úkoly proti ostatním politickým stranám a měl velký podíl na zničení československé demokracie[6], po roce 1948 se podílel na násilnostech a justičních zločinech. V den nalezení těla politika Jana Masaryka se pohyboval v 7 hodin ráno na místě činu. Nedokázal nikdy tuto okolnost vysvětlit. V roce 1964 závěry inspekce ministra vnitra potvrdily, že v letech 1948–1949 osm příslušníků StB v čele s Tůmou zlikvidovalo tři vyšetřované osoby. Dvě byly bez soudu popraveny, třetí měla být utlučena v průběhu výslechu. Jeho vyjadřování bylo velmi jednoduché, jeho primitivnost se projevovala nelidským postupem vůči vyšetřovancům. Používal nejsurovější metody a figuroval ve většině případů, kdy došlo ze strany orgánů Státní bezpečnosti k páchání násilné trestné činnosti.[4] Již po roce 1953 byl za „porušování socialistické zákonnosti“ Tůma krátce odsouzen, ale v roce 1956 mu byl zbytek trestu přeměněn na podmíněný a v roce 1960 byl amnestován. Do vazby se dostal opět v letech 1968–1969. Před Vojenským soudem v Příbrami se znovu ocitl roku 1990 a ten jej pak v červenci 1991 rehabilitoval, což vyvolalo kritickou odezvu, protože spolutvůrce zločinů 50. let tak byl postaven na roveň politickým vězňům. V první polovině 90. let byla jeho osoba objektem zájmu médií, byl kritizován za svou roli v komunistickém teroru 50. let a připravovalo se nové vyšetřování. V lednu 1995 se oběsil na půdě svého domu v Trutnově.[3][7][8][9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Miroslav Pich-Tůma [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2022-08-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Partyzáni bojovali do posledního dechu. U Leškovic padli před desítkami let se ctí [online]. havlickobrodsky.denik.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ŠEDIVÝ, Zdeněk F. Velká operace – Pokus státní bezpečnosti o likvidaci třetího odboje.. [s.l.]: Papyrus, 1996. 173 s. ISBN 80-85776-68-5. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ TOMEK, Prokop. Příslušník StB Miroslav Pich-Tůma. Cheb: Svět křídel, 2022. 328 s. ISBN 978-80-7573-096-1. 
  7. ↑ 30. ročník DÁLKOVÉHO POCHODU ODBOJEM A KRÁSAMI ... a zároveň 13. ročník POCHODU "PADESÁTKA" [online]. organizacni.vybor.sweb.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-30. 
  8. ↑ Pich-Tůma vyzýval partyzány k fízlování a donášení už na konci roku 1945 [online]. pametnaroda.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ Po Václavu Bendovi [online]. listy.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  10. ↑ Surovy vysetrovatel z padesatych let Pich-Tuma spachal sebevrazdu [online]. lsv.cesnet.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Pich-Tůma&oldid=23472522“