Miroslav Dolejší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Miroslav Dolejší (20. listopadu 1931 Velké Přítočno u Kladna26. června 2001 Praha) byl český politický vězeň a publicista, známý svou statí Analýza událostí 17. listopadu 1989, podle které byla sametová revoluce předem dohodnuté předání moci mezi komunistickými tajnými službami a špičkami disentu.

V roce 1951 byl vyloučen ze studií na vyšší průmyslové školy strojní v Kladně a poslán do uhelných dolů, protože v klubovně Československého svazu mládeže demonstrativně vyvěsil britskou vlajku. Téhož roku navázal kontakt se skupinou národně demokratického odboje. Krátce nato jej zatkla StB a po 15 měsících vyšetřovací vazby, kde byl mučen, byl odsouzen státním soudem v Praze ke 23 rokům vězení za velezradu a špionáž. Do propuštění na základě amnestie prezidenta Novotného v květnu 1960 prošel osmi věznicemi a uranovými lágry.

V roce 1964 se oženil a v roce 1968 se manželům Dolejším narodil syn. Po začátku normalizace v roce 1969 byl propuštěn ze zaměstnání pro svoji činnost v organizaci politických vězňů K–231.

Půl roku marně sháněl místo, pak začal pracovat při stavbě pražského metra. Poté pro jeho znalost počítačové problematiky a výtečné myšlení se na Miroslava Dolejšího obrátili jeho známí a fiktivně ho zaměstnávali v jednom družstvu a jeho práci zaměřili na prefabrikaci staveb. Když od roku 1971 začaly uplatňovat panelárny montáž panelů beze skládek, bylo nutné naprogramovat výrobu, dopravu a montáž a řídit je počítačem. Jeho znalosti pomohly problematiku vyřešit. Poté ho řádně zaměstnaly Stavební závody v Praze, Dolejší k sobě přibral pár bývalých spoluvězňů, dobrých odborníků, které znal z tzv. basaprojektů (basaprojekt na Pankráci bylo zařízení ministerstva vnitra, kde vězni s vysokým technickým vzděláním pracovali na projektech pro národní podniky) a zavedl dobře fungující systém. Později se tam stal vedoucím výpočetního střediska, které výrobu, dopravu a montáž panelů řídilo. Zdálo by se, že jeho životní pracovní trápení konečně skončilo. Ale StB zaútočila znovu.

V roce 1975 na požádání svého známého novináře napsal studii o počítačových systémech. Věcné informace byly kompiláty ze všeobecně přístupných a veřejných přednášek, ale přesto byl 14. června 1976 zatčen a obviněn za pokus o vyzvědačství, ohrožení státního, hospodářského a služebního tajemství. Přestože mu špionáž nebyla nikdy dokázána, byl v roce 1977 odsouzen Městským soudem v Praze na 11 roků v třetí nápravné skupině. Před soudním jednáním držel tři měsíce protestní hladovku. Závažný zdravotní stav, podezření na rakovinu kůže a názor lékařů, že brzo zemře, vedly v roce 1985 k jeho propuštění před uplynutím trestu. Ve vězení strávil celkem bezmála 19 let.

Na počátku 90. let byl postupně rehabilitován v obou případech svého věznění a stal se členem Konfederace politických vězňů. V říjnu 1990 publikoval stať Analýza událostí 17. listopadu 1989, kde vyslovil názor, že převrat v roce 1989 byl předem dojednán. Tvrdil v ní, že Charta 77, český disent a polistopadový režim byly ovládány „několika rodinami“, které „všechny … jsou komunisté nebo jejich potomci, svobodní zednáři a jejich potomci, a židé“; podobně v kapitole Mezinárodní souvislosti sjednocení vysvětluje světové změny plánem na vytvoření Velkého Izraele. Analýza získala značnou popularitu u konstituující se české krajní pravice i některých starších antikomunistů nespokojených s polistopadovým vývojem a stala se součástí jejich ideové výbavy. Analýzu propagoval zejména Petr Cibulka, předmluvu k jednomu vydání napsal Miroslav Sládek, na Internetu je dostupná v řadě kopií a dokonce i v překladu do angličtiny. Dolejší byl poté několikrát žalován a křivě obviněn ze spolupráce s StB. Tvrdil, že mu byla kontrolována a kradena pošta a že byl napaden neznámým pachatelem. V roce 1991 pod pseudonymem Robert Helebrandt napsal nevelkou práci pod názvem "Knížata zloby - Protokoly sionských mudrců". Dolejší byl dále autorem několika desítek časopiseckých článků, úvah a studií o politice a knihy Chodbami opuštěnými (slovenský překlad Chodbami opúšťanými ve 2 brožurách Agres, edice Zlatá mreža, Bratislava 1991, ISBN 80-85406-07-1, 80-85406-08-X a souborné 80-85406-06-3). V 60. letech publikoval články o demografii a knihu Elektrické odporové pece a sušárny (s Vladimírem Tomkem, SNTL 1967).

Osamocení každého z nás je logickým důsledkem morálního stavu veřejnosti a úspěšné demagogie vládních skupin – to je stav, ze kterého musíme vycházet a nikoliv před ním kapitulovat. Lidé potřebují především vzor k následování a ten jim mohou poskytnout pouze osamocení jedinci. Jenom tak je naděje, že se alespoň někteří z nich zbaví strachu, který jim brání v hájení osobních postojů. Roztříštěnost veřejnosti je cílem politické manipulace. Zastrašené a dezorientované lidi však nelze organizovat a sjednocovat. Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec.

– Miroslav Dolejší, Analýza událostí 17. listopadu 1989, Týdeník Politika, 1991; článek sice online, ale bez odkazu na prvotní vydání

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]