Miniokružní křižovatka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miniokružní křižovatka (Praha 4 - Modřany)

Miniokružní křižovatka je taková silniční okružní křižovatka (kruhový objezd), jejíž vnější průměr dosahuje maximální hodnoty 23 metrů.[1] Využívá se v intravilánech obcí.

Od okružní křižovatky se odlišuje nejen svou velikostí (vnějším průměrem), ale také skutečností, že má vždy zpevněný středový ostrov, který je možné projíždět.[1] Zpevnění je ale provedeno obvykle z hrubšího materiálu, což výrazně snižuje komfort jízdy osobních automobilů při jeho přejíždění. Ty proto raději zvolí objezd středového prstence po okružním jízdním pásu. Naproti tomu větší automobily (nákladní, sanitní či požární vozy, popeláři apod.) mohou křižovatkou projet, a to tím způsobem, že křižovatkou projíždějí tak, jako by se ani o okružní křižovatku nejednalo - přejíždějí přes zpevněný středový ostrov.

Česká pravidla silničního provozu miniokružní křižovatku nezmiňují a zavádějí pouze jednotný termín kruhový objezd, přičemž obecná úprava provozu na velikosti a typu objezdu nezáleží.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Mezi výhody miniokružních křižovatek lze uvést:

  • zklidnění dopravy
  • vhodný prvek do obytných zón
  • zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (přinucení řidičů ke snížení rychlosti)
  • menší zábor území v porovnání s okružní křižovatkou (na miniokružní křižovatku tak lze přebudovat stávající klasickou křižovatku)
  • vzhledem k průjezdu křižovatkou v relativně malých rychlostech zde většinou dochází jen k malým nehodám pouze s hmotnou škodou
  • významný urbanistický městotvorný prvek navozující dojem náměstí
  • křižovatka působí jako orientační bod (jasnější je informace: „Na kruháči zahněte vpravo.“ než údaj: „Na páté křižovatce zahněte doprava.“)

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • ztížená možnost preference městské hromadné dopravy
  • pod plochou okružní křižovatky není vhodné vést technickou městskou infrastrukturu, neboť by v případě nehody na této infrastruktuře hrozila nutnost uzavření celé křižovatky
  • citlivá reakce na průjezd rozlehlejších automobilů (nákladních atd.), protože nákladní souprava během průjezdu křižovatkou blokuje všechny ostatní vjezdy, což vede ke snížení kapacity křižovatky
  • snížení komfortu pro cestující v prostředcích městské hromadné dopravy, pokud by autobus či trolejbus přejížděl střední prstenec (nebezpečí se lze při návrhu miniokružní křižovatky vyhnout zvětšením jejího vnějšího průměru až k 23 metrům)
  • relativní neznalost tohoto řešení způsobená zatím poměrně malým rozšířením tohoto prvku na silniční síti v České republice

Příklady v České republice[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka ulic Písková a Na Havránce
  • křižovatka ulic Nad Ražákem a Na Havránce
  • křižovatka ulic Pacovská a Dudínská
  • křižovatka ulic Marie Podvalové a Marty Krásové
  • ulice Hakenova

Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka ulic 30. dubna a Přívozská
  • křižovatka ulic Na Jízdárně a Dr. Malého

Plzeň[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka ulic Mohylová a Na Dlouhých

Pardubice[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka ulic Jiřího Potůčka a Poděbradská

Hradec Králové[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka ulic Sladkovského a Nádražní

Litomyšl[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka ulic 17. listopadu a Dukelská

Jablonec nad Nisou[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka ulic Novoveská, K Černé studnici a U Zastávky

Strakonice[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka Bavorovy ulice a Velkého náměstí

Řečice[editovat | editovat zdroj]

  • křižovatka místních komunikací

Standardizace – Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Mini roundabouts ve Wikimedia Commons

  1. a b TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích