Mimotělní zkušenosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Umělcovo znázornění mimotělního zážitku

Mimotělní zkušenost nebo Mimotělní zážitek (z anglického out-of-body experience – OBE nebo někdy OOBE) je psychologický fenomén osobních zážitků, které typicky zahrnují pocit vznášení se mimo své tělo a v některých případech vnímání fyzického těla z místa mimo své tělo.

Termín out-of-body experience uvedl v roce 1943 Georgem Tyrrellem ve své knize Apparitions a byl přejat výzkumníky jako Celia Green nebo Robert Monroe.

Mimotělní zážitek může být spontánně vyvolán např. traumatickým poraněním mozku, smyslovou deprivací, prožitkem blízké smrti (NDE), disociačními a psychedelickými drogami, dehydratací, vizuálním podnětem. Jednou nebo víckrát v životě zažije mimotělní zážitek jeden z deseti lidí. Záměrně může být mimotělní zážitek vyvolán usínáním bez ztráty bdělosti, hlubokým transem, meditací, vizualizací, elektrickou stimulací mozku a dalšími metodami. Někteří lidé jsou schopni vlastní mimotělní zážitek vyvolat úmyslně. [1]

Historicky i v současnosti jsou mimotělní zážitky zmiňovány některými autory mystických a okultních spisů, nověji autory oboru parapsychologie. Společně je považují za důkaz, že duše, duch nebo jemnohmotné tělo se může oddělit od těla, navštívit blízká i vzdálenější místa a obecně bez těla dočasně nebo trvale existovat. V tom se shodují s tradičními náboženskými názory.

Fenomén mimotělních zážitků od poloviny 20. století ve větší míře zkoumají lékaři, psychologové a vědci dalších oborů, kteří se snaží doložit jejich reálnost a kognitivní potenciál.

Vědecký konsenzus považuje mimotělní zážitky za typ halucinace, která může být způsobena různými psychologickými a neurologickými faktory.

Typy mimotělních zážitků[editovat | editovat zdroj]

Spontánní[editovat | editovat zdroj]

Během spánku[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Spánková paralýza.

Lidé, kteří zažili mimotělní zážitek, někdy označují předcházející počínající stav jako lucidní snění. V mnoha případech lidé, kteří popsali mimotělní zážitek, líčí, že byli na pokraji spánku, nebo že před mimotělním zážitkem už krátce spali. Velké procento těchto případů se vztahuje k situacím, kdy spánek nebyl příliš hluboký (z důvodu nemoci, zvuků v ostatních místnostech, emocionálního stresu, vyčerpání z přepracování, častého opětovného probuzení atd.). V některých z těchto případů se lidé poté cítí bděle, polovina z nich zaznamenala pocit spánkové paralýzy.[2]

Prožitek blízké smrti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prožitek blízké smrti.

Další formou spontánních mimotělních zážitků jsou prožitky blízké smrti (NDE). Někteří lidé líčí, že měli mimotělní zážitek v době vážného fyzického traumatu, jako například při autonehodě, při větším chirurgickém zákroku nebo skoro utonutí. [3]

Jako důsledek extrémní fyzické námahy[editovat | editovat zdroj]

Extrémní fyzická námaha během aktivit, jako je například vysokohorské lezení nebo maraton, může vyvolat mimotělní zážitek, podobný jako při prožitku blízké smrti (NDE). Někdy je popisován pocit pohledu ze země i vzduchu současně. [4]

Záměrně vyvolané[editovat | editovat zdroj]

Jsou také známy metody záměrného vyvolání, předem promyšlených a vědomě kontrolovaných mimotělních zážitků. Více lidí se snažilo vyvinout techniky pro vyvolání takových mimotělních zážitků. Je dostatek jejich příkladů v mnoha populárních knihách na toto téma. [5][6][7][8][9]

Mentálně vyvolané[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzické usínání bez ztráty bdělosti.

Stav bdělé mysli a spícího těla (Mind Awake, Body Asleep) je technika řízená vůlí, často využívaná jako způsob vyvolání mimotělních zážitků, kromě dalších technik. [10]

  • Probuzení psychické, ale ne fyzické.

Při této technice je obvykle dosahováno mimotělního zážitku procvičováním lucidního snění. Jakmile jste uvnitř lucidního snu, můžete buď sen směřovat k mimotělnímu zážitku, nebo můžete snění úplně odstranit a tím získat přístup k základnímu stavu spánkové paralýzy, stavu ideálnímu pro vizualizaci oddělení od těla.

  • Hluboký trans, meditace a vizualizace.

Typy vizualizací se liší, některé běžně používané představy zahrnují lezení po lanu sloužící k „vytáhnutí“ z vlastního těla, vznášení se mimo své tělo, „výstřel z děla“ a další podobné metody. Tyto techniky jsou považovány za těžko použitelné pro lidi, kteří se nedokáží pořádně uvolnit. Jedním z příkladů takové techniky je populární technika Zlatého úsvitu, technika světelného těla (Body of Light). [11]

Mechanicky vyvolané[editovat | editovat zdroj]

  • Synchronizace mozkových vln prostřednictvím audio/vizuální stimulace. Binaurální tepy mohou být použity k vyvolání specifických frekvencí mozkových vln. [12] zejména těch, které převládají ve stavech, kdy je mysl bdělá a tělo spí. Monroe Institute vypozoroval, že binaurální indukce frekvence mozkových vln o 4 Hertz – „spící tělo“ je efektivní[13] a někteří autoři považují binaurální tepy za významnou podporu vyvolávání mimotělních zážitků společně s použitím jiných technik. [14][15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Out-of-body experience na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Brent, S. B. (1979). Deliberately induced, premortem, out-of-body experiences: An experimental and theoretical approach. In B. Kastenbaum (Ed.), Between life and death (pp. 89- 123). New York: Springer. ISBN 978-0-8261-2540-8
  2. ↑ SOBEs [online]. Oberf.org [cit. 2011-10-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Atwater, Phyllis. (2007). The Big Book of Near Death Experiences: The Ultimate Guide to What Happens When We Die Hampton Roads Pub Co. ISBN 978-1-57174-547-7
  4. ↑ Metziner (citing Alvarado), "Out-of-Body Experiences as the Origin of the Concept of a 'Soul'", Mind & Matter Vol. 3(1), 2005, p. 65.
  5. ↑ Mastering Astral Projection: 90-Day Guide To Out-Of-Body Experience, Robert Bruce & Brian Mercer, ISBN 0-7387-0467-9
  6. ↑ Out-of-Body Experiences: How to Have Them and What to Expect, Robert Peterson and Charles Tart, ISBN 1-57174-057-0
  7. ↑ The Projection Of The Astral Body, Sylvan Muldoon and Hereward Carrington, ISBN 978-0-87728-069-9
  8. ↑ Adventures Beyond the Body: How to Experience Out-of-Body Travel, William Buhlman, ISBN 978-0-06-251371-7
  9. ↑ Out-of-Body Exploring: A Beginner's Approach, Preston Dennett, ISBN 1-57174-409-6
  10. ↑ Focus 10: Mind Awake/Body Asleep. Archivováno 14. 5. 2012 na Wayback Machine. Frederick Aardema (2012). Retrieved June 18, 2012
  11. ↑ "The Art and Practice of Astral Projection", 1974, Ophiel, ISBN 978-0-87728-246-4
  12. ↑ "[1] Archivováno 15. 11. 2006 na Wayback Machine.". The Effects of Hemi-Sync on Electrocortical Activity, Sadigh and Kozicky
  13. ↑ Campbell, Thomas, 2007, "My Big TOE", p75,79. ISBN 978-0-9725094-6-6
  14. ↑ Buhlman, William, 2001, "The Secret of the Soul", p198. ISBN 978-0-06-251671-8
  15. ↑ Bruce, Robert, 2009, "Astral Dynamics: The Complete Book of Out-of-Body Experiences", p164. ISBN 978-1-57174-616-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mimotělní_zkušenosti&oldid=23557132“