Milovan Djilas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Milovan Đilas)
Milovan Djilas
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvaz komunistů Jugoslávie (1932–1954)

Narození12. června 1911
Podbišće
Úmrtí20. dubna 1995 (ve věku 83 let)
Bělehrad
NárodnostSerbs of Montenegro
ChoťMitra Mitrovićová (1936–1952)
PříbuzníAleksa Djilas Bećo a Milivoje Djilas Minjo (sourozenci)
Alma materBělehradská univerzita
Panto Mališić Gymnasium, Berane
Profesepolitik, politický komisař, politolog, spisovatel a básník-právník
NáboženstvíSrbská pravoslavná církev
OceněníNárodní hrdina Jugoslávie
Řád národního osvobození
Řád bratrství a jednoty
Řád za statečnost
Řád partyzánské hvězdy
… více na Wikidatech
CommonsMilovan Đilas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milovan Đilas, přezdívaný Đido (srbsky Милован Ђилас, výslovnost [mîlɔʋan dʑîlaːs]IPA; 4. června 1911, Podbišće, Kolašin, Černá Hora20. dubna 1995, Bělehrad) byl jugoslávský srbský politik z Černé Hory a marxistický teoretik.

Djilas patřil mezi významné členy meziválečné komunistické strany v Jugoslávii. Ta byla pod neustálým tlakem zvenčí a dlouhou dobu byla i zakázána. Djilas byl tehdy zatčen, léta 19331936 strávil ve vězení. Později se mu podařilo dostat ve stranické hierarchii stále výše a výše, roku 1938 byl zvolen do ústředního výboru strany, o dva roky později pak byl i členem politbyra. Po napadení země nacisty a jejich spojenci pomohl Titovi s organizací ozbrojeného odporu.

Patřil k vůdcům jugoslávských partyzánů za druhé světové války, byl členem poválečné vlády Jugoslávie. V rámci komunistické strany byl jedním z jejích hlavních ideologů.[1] Už v 50. letech v období liberalizace a roztržky se Sovětským svazem zahájil rozsáhlou kritiku systému, která byla zveřejňovaná v tehdejším deníku Borba. Đilas napadal vůdčí úlohu strany a vyslovoval se víceméně pozitivně systému více politických stran[2]; vyžadoval ještě větší liberalizaci systému.[3] V období sbližování Jugoslávie se Sovětským svazem jeho kritika zesílila. Kromě vydání knihy Hovory se Stalinem se vyjádřil také velmi pozitivně o revoluci v Maďarsku a odsoudil zahraniční intervenci, kterou Jugoslávie nepřímo podpořila. Bylo proto jisté, že se stal již pro stát nevhodný. Jeho osud zpečetilo zasedání 3. pléna SKJ v lednu 1954; o dva měsíce později byl zbaven všech funkcí.[1] Později byl zatčen, tak ve vězení nadále pokračoval v psaní dalších děl, která měla analyzovat stav východoevropských komunistických systémů. V nich se snažil poukázat na nerovnost, která byla tolik v rozporu s oficiální propagandou všech tehdejších vlád.

Kromě problémů v raných letech existence Jugoslávie se dostal do problémů i na počátku let osmdesátých. Nacionalistické tendence tehdy začaly dosahovat zcela nebezpečných úrovní; Đilas přednášel právě o těchto rizicích a opět se stal nepřítelem. Jeho přednášky navštěvovali mnozí v budoucnu významní lidé, mezi které patřil tehdy například i Vojislav Šešelj.

Byl proto několikrát odsouzen a vězněn; stal se disidentem a jedním ze světově nejznámějších kritiků komunistického politického systému. Jeho rozsáhlé práce jsou zdrojem informací o historickém vývoji Jugoslávie v polovině 20. století. Žil v Itálii[zdroj?] a tam se věnoval rozvíjení myšlenek marxismu a odstranění třídních rozdílů. Mnohé jeho práce měly publicistický charakter,[4], kromě toho byl ale také i aktivním spisovatelem. Đilasův román Crna Gora (1980), překlad Miltonova Ztraceného ráje (1989) a román Izgubljene bitke (1994), byly přeloženy do celé řady cizích jazyků. Přestože byl Đilas obvyklým zdrojem kritiky jugoslávského komunistického režimu, začala se celá řada jeho publikací objevovat i v Jugoslávii samotné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b RAJAK, Svetozar. Yugoslavia and the Soviet Union in the Early Cold War. Oxon: Routledge, 2011. 286 s. ISBN 978-0-415-38074-4. S. 59. (angličtina) 
  2. RAJAK, Svetozar. Yugoslavia and the Soviet Union in the Early Cold War. Oxon: Routledge, 2011. 286 s. ISBN 978-0-415-38074-4. S. 19. (angličtina) 
  3. MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Slučaj Milovana Đilasa, s. 312. (chorvatština) 
  4. DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. S. 1198. (srbochorvatština) 


Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]