Miloslava Pippichová-Havelková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloslava Pippichová-Havelková
Míla Pippichová-Havelková
Míla Pippichová-Havelková
Základní informace
Narození24. února 1847
Nymburk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. března 1878 (ve věku 31 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánízpěvačka a herečka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Manžel(ka)Karel Pippich
DětiKarel Pippich-Havelka
RodičeMatěj Havelka
PříbuzníZdeňka Hlávková (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslava Pippichová-Havelková (24. února 1847 Nymburk[1]28. března 1878 Praha) byla česká operní pěvkyně – sopranistka. Vystupovala r. 1867 v Prozatímním divadle a po několikaleté přestávce znovu v 70. letech, převážně na koncertech. 6. června 1869 řídila jako první česká žena-sbormistryně pěvecký soubor na slavnosti k odhalení pomníku Boženy Němcové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 24. února 1847 v Nymburku, kde byl její otec, známý právník Matěj Havelka, v té době radou krajského soudu. Rodina byla kulturně a vlastenecky založená, otec vedl jak ji, tak sestru Zdeňku ke vzdělání a hudbě. Do školy chodila v Písku, kde se seznámila s básníkem Adolfem Heydukem. Vedle češtiny a němčiny se také naučila francouzsky, rusky, anglicky a italsky.[2]

Jako pěvkyně měla soprán velkého rozsahu. Jejím prvním učitelem zpěvu byl František Gregora, ředitel kůru v Písku. Po přestěhování rodiny do Prahy pokračovala v pěvecké škole Františka Pivody, který s ní nastudoval více než 25 oper. Herectví, ke kterému měla rovněž velké nadání, se učila u Otilie Sklenářové-Malé. 6. ledna 1867 poprvé vystoupila v Českém zemském divadle jako Eleonora v opeře Trubadúr od Giuseppe Verdiho. K dalším rolím patřila Gilda (Rigoletto), Ludmila (Jan Nepomuk Škroup: Švédové v Praze), Matylda (Gioacchino Rossini: Vilém Tell) a Elvíra (Daniel Auber: Němá z Portici). Její zpěv i herecký projev došly velkého uznání a zajistily ji v divadle stálé angažmá. Dlouho se z něj ale netěšila. Přílišnou námahou při představeních i domácím cvičení u ní propukla nervová choroba hlasu, která si vynutila klid. Na scénu se vrátila v roce 1870 a do prosince 1874, kdy se provdala za Karla Pippicha, uskutečnila řadu koncertů s písněmi Pivody, Dvořáka, Fibicha, Bendla, Skuherského, Glinky i z lidové tvorby.[2]

Taktovka věnovaná M. Havelkové
Detail věnování na taktovce

Účastnila se také humanitárních a vlasteneckých akcí. V Písku propagovala prodej losů na podporu Zdeňky Havlíčkové, dcery Karla Havlíčka. 6. června 1869 se stala první českou ženou – sbormistryní, když na Žofíně dirigovala sboru 50 zpěvaček u příležitosti odhalení pomníku Boženy Němcové. Americký klub dam, který tuto slavnost organizoval, jí na památku daroval ozdobnou taktovku ze slonoviny s věnováním. Kritika ocenila jistotu jejího vedení i půvab a eleganci.[2]

Po svatbě v roce 1874 se přestěhovala za manželem do Chrudimi. V letech 1875 a 1876 dál zpívala na koncertech. Pro časopis Světozor v roce 1875 přeložila novelu Z káznice J. A....[2][3] V únoru 1877 onemocněla a o rok později odjela do Prahy s tím, že odtud bude pokračovat na ozdravný pobyt do města Arco (dnes v italské provincii Trento).[2] Její stav se ale zhoršil a 26. března 1878 v Praze zemřela.[4] Pohřbena byla v Chrudimi na hřbitově U Kříže za účasti desítek umělců a tisíců dalších lidí.[5]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Otec Matěj Havelka (1809–1892) byl právník, politik a básník.[6]
  • Manžel Karel Pippich (1849–1921) byl advokát a sokolský funkcionář v Chrudimi.[7]
  • Pippichovi měli dvě děti.[2] Dcera Růžena (1877–1882) se nedožila dospělosti.[7] Syn Karel Pippich-Havelka (1875–1895), student práv, přispíval do Lumíru a v roce 1897 vyšla posmrtně jeho sbírka básní První kvítí.[8] Zemřel předčasně na tuberkulózu.[7]
  • Sestra Zdeňka (1844–1902) byla rovněž hudebně založená, vystupovala jako pěvkyně a klavíristka. V září 1886 se provdala za stavitele a mecenáše Josefa Hlávku a pořádala s ním kulturní a dobročinné akce.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nymburk
  2. a b c d e f Míla Pippichová-Havelkova. Světozor. 7. 1878, roč. 12, čís. 29, s. 366. Dostupné online. 
  3. Začátek: Z káznice J. A.... Z ruského přel. M.. Světozor. 1. 1875, roč. 9, čís. 4, s. 43. Dostupné online.  Další díly viz obsah ročníku 1875.
  4. Úmrtí. Národní listy. 3. 1878, roč. 18, čís. 78, s. 3. Dostupné online. 
  5. Paní Miloslava Pippichová. Národní listy. 4. 1878, roč. 18, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  6. Matěj Havelka. Světozor. 5. 1879, roč. 13, čís. 20, s. 238. Dostupné online. 
  7. a b c PILAŘ, Vlastislav. Východočeská župa a Karel Pippich [online]. Pardubice: Sokolská župa Východočeská-Pippichova, 2004-05 [cit. 2012-02-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. Stručnou životopisnou informaci podává např. kartotéka J. Kunce[nedostupný zdroj].
  9. Úmrtí. Národní listy. 3. 1902, roč. 42, čís. 88, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]