Miloš Štědroň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Štědroň
Miloš Štědroň (2013).
Miloš Štědroň (2013).
Narození 9. února 1942
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Bydliště Brno
Občanství Česko
Alma mater Masarykova univerzita
Povolání hudební skladatel, vědec a pedagog
Domovské město Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
strýc Bohumír Štědroň
bratranec Jiří Štědroň
strýc Vladimír Štědroň

Prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. (* 9. února 1942 Brno) je současný český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Miloš Štědroň se narodil 9. února 1942 v Brně v hudbymilovné rodině. Matka byla učitelka hudby, otec hudebník, strýcové Vladimír Štědroň skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista.

Maturoval na Jedenáctileté střední škole v Brně na ulici Tábor. V letech 19591964 studoval muzikologii a bohemistiku na Filosofické fakultě University J. E. PurkyněBrně. Současně od roku 1963 pracoval jako asistent v hudebně historickém oddělení Moravského muzea, kde také vedl Malé divadlo hudby. V letech 19651970 pokračoval studiem skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění u Aloise Piňose, Miloslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. V té době začal i se skladatelskou činností.

Kompoziční vzdělání si doplnil v letech 1970 až 1972 postgraduálním studiem experimentální a elektroakustické hudby na Janáčkově akademii múzických umění a studijními pobyty v Darmstadtu (1966), Belgii, Nizozemí (1964), Německu (stipendium města Mnichova 1988-89) a ve Vídni. Roku 1972 získal místo na Ústavu hudební vědy Filosofické fakulty UJEP. Roku 1978 získal titul kandidáta věd, roku 1988 se habilitoval jako docent a v roce 1994 byl na již přejmenované Masarykově univerzitě jmenován profesorem. Teorii skladby a další předměty vyučuje také na Janáčkově akademii múzických umění.

Miloš Štědroň je členem vědeckých a uměleckých rad a oborových rad pro doktorské studium na MU Brno, JAMU a UP Olomouc, oponentem habilitačních a profesorských jmenovacích řízení, posuzovatelem projektů pro grantové agentury, členem Leoš Janáček Gesellschaft Zürich. Byl také členem správní rady Nadace Český hudební fond v Praze. V letech 1998–2000 působil jako proděkan pro vědu a výzkum FF MU.

Muzikolog a pedagog[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku se Štědroň věnoval spíše hudební teorii a historii. Kompozice začala převažovat v polovině 70. let.[1]

Jádro muzikologického zájmu Miloše Štědroně představuje hudba 20. století (např. Leoš Janáček) a epoch renesance, manýrismu a baroka. Napsal řadu kritických předmluv k vydáním Janáčkových děl a přes 60 statí a studií o Janáčkovi. Publikoval také velké množství statí a studií o soudobé hudbě, např. monografii o Josefu Bergovi. Věnuje se i editorské činnosti a rekonstrukci starých děl. Je tvůrcem řady rozhlasových pořadů, televizních scénářů, sleevenotes gramofonových desek a bookletů ke kompaktním diskům.

Bibiliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Claudio Monteverdi. Génius opery (Praha 1985)
  • Základy mikrotektoniky (skripta, MU Brno 1991)
  • Písně rozmanité – Cantilenae diversae (editor, Brno 1992–93)
  • Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, divadlem a literaturou (MU Brno 1992)
  • Základy polymelodiky (skripta, MU Brno 1992)
  • Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty. (MU Brno 1998)
  • Formování hudby (skripta)

Hudební skladatel[editovat | editovat zdroj]

Štědroň komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu pro lidové nástroje. Pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje se soudobým hudebním uměním. Používá metody koláže, montáže a prostředky vedoucí k banalizaci, zcizení až po uměleckou parodii. V jeho díle převažuje komorní hudba. Řada skladeb je inspirována lidovou hudbou a v instrumentaci využívá i netradiční nástroje. Štědroň spolupracuje např. se soubory Due Boemi nebo Středoevropský soubor bicích nástrojů DAMA DAMA. Pracoval na fragmentech Janáčkových nedokončených děl, která spolu s Leošem Faltusem připravili k realizaci a ke kritickému notovému vydání (symfonie Dunaj, houslový koncert Putování dušičky, autografní skica 2. smyčcového kvartetu Listy důvěrné).

Dlouhodobě spolupracoval s Divadlem na provázku (později Husa na provázku). Napsal desítky hudebních doprovodů k činohrám a filmům.

Orchestrální hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Indiánům. Symfonická freska (1972)
  • Symfonie Kolo (1973)
  • Sekvence na smrt Šostakoviče (1975)
  • Koncert pro violoncello a orchestr (1977)
  • Staré a nové renesanční tance pro basklarinet, klavír, smyčcový orchestr a bicí (1981)
  • Veselé scény pro smyčce (1980)
  • Koncertní scény pro fagot a orchestr „Pocta B. Matalovi“ (1984)
  • Sedmikvítek pro lidovou zpěvačku a orchestr (1987)
  • Lamento pro housle, violu a orchestr in memoriam Miroslava Venhody (1987)
  • Smrt Dobrovského. Kantáta-oratorium pro mezzosprán, basbaryton, smíšený sbor a orchestr (1987/88)
  • Muránský zámek. Fantazie pro orchestr (1988)
  • Šest villanel pro violoncello a smyčcový orchestr (1989)
  • Podtínání pro orchestr in memoriam Miloslava Ištvana (1990)
  • Smíchy a smutky, pro smyčcový orchestr (1990)
  • Rock 1618, pro smyčcový orchestr a 4 hráče na bicí (2001)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Meditace pro basklarinet sólo (1963)
  • Agonie pro housle, basklarinet a bicí (1964)
  • Stazioni di Via crucis pro basklarinet, flétnu, klavír, cembalo a bicí (1964)
  • Lejch pro basklarinet a klavír (1965)
  • Seikilos aus Mähren, basklarinet a klavír (1979)
  • Valachica, pro basklarinet a klavír (1980)
  • Aušvicata biker három (V Aušvicu je veliky hlad), pro basklarinet a klavír (1981)
  • Trium vocum pro zobcovou flétnu, violoncello a bicí (1983)
  • Pět hajdúckých, pro kytaru a housle (1984)
  • Danze, canti e lamenti pro smyčcové kvarteto (1986)
  • Sette villanelle per flauto e pianoforte sopra una melodia di C. Monteverdi (1990)
  • Gipsy Song and Dance, pro basklarinet a klavír (1990)
  • Hoj! Sternenhochovské scény pro housle a soubor bicích nástrojů (1990)
  • Quadra, pro basklarinet, violoncello, tenorový saxofon, klavír a bicí (1992)
  • Passacaglia pro sólovou flétnu (1992)
  • Canzona e tripla (Modlitba basklarinetu) pro 19 basklarinetů (1993)
  • Trio pro housle, violoncello a klavír (1993)
  • Ländler pro housle a bicí nástroje (1993)
  • Quadra, verze pro 3 basklarinety a klavír (1993)
  • Smyčcový kvartet (1994)
  • Ländlery a komentáře pro 7 hráčů (1995)
  • Tance krále Leara, pro violoncello, staré nástroje a bicí (1996)
  • Tance pro marimbu a klavír (1996)
  • Intrada e Sarabande triste (1999)
  • Passacaglia pro flétnu (1999)
  • Vanitas (Proverbia directa) (2000, s Milošem Štědroněm ml.)
  • Villanelly pro violu, violoncello a bicí (2001)
  • Concerto con villanella pro cembalo, 2 housle, flétnu, violoncello a bicí (2002)
  • Let Four Captains pro kytaru
  • Horribile auditu. Cyklus pro varhany (2003)
  • Moresche e riceracari pro varhany (2003)
  • Claudio Monteverde. Praha 1595. Cyklus varhanních miniatur (2005)
  • Austerlitz/Slavkov. Requiem pour Julien Sorel, pro violoncello sólo + JT vox (2009)

Komorní opery[editovat | editovat zdroj]

  • Věc Cage, aneb Anály avantgardy dokořán (1995, s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem)
  • Anály předchůdců avantgardy aneb Setkání slovanských velikánů (1997, s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem)
  • Palackého truchlivý konec (2012, podle stejnojmenné hry Huberta Krejčího; psáno pro Ensemble Opera Diversa)

Vokální hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Verba. Kantáta na slova z evangelia sv. Matouše pro smíšený sbor a 2 trubky (1969)
  • Gioia dolorosa. Madrigalová kantáta na slova z nápisu na náhrobku Carla Gesualda (1974)
  • Bez knih jsou národy nahé. Kantáta na slova Ivo Odehnala pro smíšený sbor a instrumentální soubor (1977)
  • Mistr Machaut v Čechách. Pro mezzosoprán, flétnu, klarinet, violu a klavír (1982)
  • Terra tremit, pro komorní smíšený sbor a instrumentální soubor (1976)
  • Dávná jména - dávná slova. Cyklus písní na keltské texty z našeho území pro mezzosoprán, basklarinet a klavír (1982)
  • Na dávném prosu. Deset songů pro hlasy, 2 vni, loutnu, cimbál, vcl a bicí na texty Jana Skácela (1989)
  • Flores. Cyklus pro mezzosoprán a loutnu na slova M. Dačického, J. A. Komenského a Š. Lomnického (1991)
  • Pětilístek pro 2 zpěváky a orchestr na lidovou poezii (1991)
  • Missa sine ritu, pro mezzosoprán a violoncello na slova Jana Skácela (1994)
  • Rekviem, pro tenor, staré nástroje a bicí na slova Jana Skácela (1995-96)
  • Requiem zingarorum pro hlas a komorní soubor (2000)
  • Aušvicate..., pro zpěv, kytaru, housle, cimbál a bicí (2001)
  • In morte dell eccelentissimo Monte Verde. Madrigalová kantáta (2002)
  • Note, caccie e sospiri pro soprán a loutnu (barokní kytaru) na texty z Mozartovy italské korespondence (2002)
  • Doctores Amores - Doctores a mores. Kantáta pro čtyři hlasy a bicí nástroje na latinské a italské texty ze 13. a 14. století (2003)

Hudba pro lidové nástroje[editovat | editovat zdroj]

  • Moravský Seikilos, pro cimbál a komorní soubor (1974)
  • Malý koncert pro ovci, pro komorní soubor lidových nástrojů (1974)

Elektroakustická hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Utis (1966)
  • Panychida za Pasternaka. Konkrétní hudba na ruský text B. L. Pasternaka. (1968/69)
  • BIS (1971)
  • Moresca pro syntetizér (1990)
  • Seconda prattica pro syntetizér (1991)

Divadelní a muzikálová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Balada pro banditu (1975, text Milan Uhde)
  • Pohádka máje, AKA Hra na Pohádku máje (1976, text Milan Uhde)
  • Chameleón, AKA Josef Fouché (1984, libreto L. Kundera, M. Štědroň, P. Oslzlý a P. Scherhaufer)
  • Balet Makábr (1988, s Leošem Faltusem, libreto L. Kundera, M. Štědroň, P. Oslzlý a P. Scherhaufer)
  • Tance Rudolfa II. (1998, libreto M. Pivovar)

Hudba k filmům[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za svoji kompoziční tvorbu získal řadu ocenění:

  • cena v Soutěži mladých skladatelů ČSSR – za skladby Mistr Machaut v Čechách a Terra
  • 1. cena v Prix musical de Radio Brno
  • 1. cena v Prix musique folklorique de Radio Bratislava 1975 – za skladbu Pláč Růženy Danielové z Hrubé Vrbky nad manželem v Osvětimi
  • cena v Santanderu 1980 – za hudbu k filmu Balada pro banditu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miloš Štědroň na Musica.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 303.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]