Milešovka

Milešovka
	Milešovka
Vrchol	837 m n. m.
Prominence	620 m ↓ sníženina J od Počerad
Izolace	20 km → Stropník, Krušné hory
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ #6; Hory Českého středohoří #1
Poznámka	meteorologická observatoř, výhled
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Bořislavská hornatina / Milešovská část
Souřadnice	50°33′18″ s. š., 13°55′54″ v. d.
	Milešovka
Hornina	znělec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Milešovka (německy Milleschauer, Donnersberg) je nejvyšší hora Českého středohoří. Její vrchol leží ve výšce 836,5 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova (2 km). Byla zde zřízena národní přírodní rezervace (51,3 ha, od roku 1951). Z vrcholu hory je kruhový rozhled do dalekého okolí, Milešovka totiž všechny ostatní vrchy v Českém středohoří výrazně převyšuje. Také proto se jedná o místo s nejdrsnějším podnebím v Čechách. Milešovka je považována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen osm dní v roce.^[2]

V roce 2013 došlo k opětnému vyhlášení národní přírodní rezervace ve vrcholové partii Milešovky. Nové vyhlášení odstranilo rozdíly mezi historickými údaji a současnou rozlohou území, které vyžaduje ochranu.^[3]^[4]

Příroda

Na příkrých stráních roste především dub, občas buk, javor nebo smrk. Na sutích rozpadávající se skály lze najít celou řadu vzácných chráněných rostlin. Významnou lokalitou jsou Výří skály, asi 30 metrů vysoká skalní stěna bez lesnatého porostu. Kvete zde lilie zlatohlavá, kosatec bezlistý, plicník lékařský. Dále se tu vyskytuje kapradinka skalní a medvědice lékařská.

Podnebí

Průměrná roční teplota za období 1905–1994 činí na Milešovce +5,2 °C (maximum +6,9 °C v roce 1934; minimum +3,4 °C v roce 1940), nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou −4,3 °C, nejteplejším červenec s průměrnou teplotou +14,6 °C. Nejvyšší teplota (+34,7 °C) byla na Milešovce naměřena 5. července 1957, absolutně nejnižší 9. února 1956, kdy se rtuť teploměru na Milešovce propadla k −28,3 °C. Nejteplejší den je 1. srpen s průměrnou teplotou +15,5 °C. Naopak nejchladnějšími dny s průměrnou teplotou −4,6 °C jsou 12., 14. a 26. leden.

Průměrné roční srážky za období 1905–1994 dosahují na Milešovce 557,0 mm. Nejdeštivějším měsícem je červenec (73,0 mm), nejsušším únor (30,6 mm). Nejvlhčím byl s hodnotou 815,4 mm rok 1941, naopak nejsušším (348,3 mm) rok 1933. Nejdeštivějším měsícem v historii měření byl srpen 1970 (224,1 mm), naopak v říjnu 1908 nepršelo vůbec. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky je na Milešovce nejvyšší v únoru (35 cm). Maximální zaznamenaná výška sněhu na Milešovce byla v březnu 1965 (135 cm).

Milešovka je díky své poloze a výšce největrnější stanicí v České republice (tvoří nejvyšší bod v dalekém okolí, nejbližší překážkou jsou Krušné hory; její povrch o malé ploše znamená menší tření, málo zmírňující rychlost proudění vzduchu). Průměrná roční rychlost větru činí 8,6 m/s, největrnějšími měsíci jsou listopad a prosinec (10 m/s), nejméně větrnými květen a srpen (7,5 m/s). Převládající proudění jsou na Milešovce západní (relativní četnost 20,0 %) a severozápadní (relativní četnost 15,4 %). Pouze v 1,6 % roku vládne na Milešovce bezvětří. Nejvyšší rychlost nárazu větru zde byla zaznamenána 14. ledna 1967 (překročila horní hranici registrace přístroje, tj. 50 m/s).

Vrchol

Na vrcholu Milešovky vznikla ve dvacátých letech 19. století jedna z prvních horských restaurací v Čechách. V roce 1905 byla na vrcholu zřízena meteorologická stanice a u ní pak 19 metrů vysoká rozhledna. Dnes je na vrcholu hory stálé meteorologické pracoviště Ústavu fyziky atmosféry, součásti Akademie věd ČR. Za příznivého počasí může rozhlednu navštívit veřejnost a ve věži si prohlédnout stálou expozici. Výstup je obvykle provázen odborným výkladem o historii a výsledcích meteorologických pozorování. Na vrcholu se též nachází významný telekomunikační bod užívaný zejména pro dálkový přenos dat (mimo jiné i pro komunikaci mezi Prahou a některými městy v severních Čechách). Funguje zde také stálá meteorologická a telekomunikační služba. Pro zajištění provozu na vrcholku hory byla od severu zřízena malá nákladní lanová dráha.

Turistika

Milešovka je jako dobře přístupný vrchol s vynikajícím výhledem turisticky velmi atraktivní již od 19. století a je hojně navštěvována. Značené turistické trasy vedou z Velemína, Bílky, Černčic a Milešova. Na Vrcholu je o svátcích v turistické sezóně obvykle dostupné občerstvení, rovněž se zde nachází řada informačních tabulí věnovaných historii meteorologické observatoře, okolní přírodě a meteorologii. Jde o místo dalekého rozhledu, které znalec a milovník Českého středohoří, německý přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt označoval za třetí nejkrásnější vyhlídku na světě.

Galerie

Milešovka od Milešova
Letecký pohled na vrchol Milešovky
Meteorologická stanice s rozhlednou
Nákladní lanovka
Milešovka od jihovýchodu
Milešovka od Černčic

Odkazy

Reference

↑ České hory s prominencí > 500 metrů [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online.
↑ HOCEK, Jan. Milešovka: rekordmanka Českého středohoří. iDNES [online]. 2007-10-11 [cit. 2009-03-09]. Dostupné online.
↑ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-449
↑ PLAČEK, Štěpán; KROPÁČEK, Jiří. Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá [online]. Aktualne.cz [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Milešovka na Wikimedia Commons
Klimatologické normály stanice Milešovka
Aktuální počasí na Milešovce
Prohlížeč webových kamer ČHMÚ s vysokým rozlišením (Milešovka)

[1] České hory s prominencí > 500 metrů [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online.

[hocek-2] HOCEK, Jan. Milešovka: rekordmanka Českého středohoří. iDNES [online]. 2007-10-11 [cit. 2009-03-09]. Dostupné online.

[3] ttp://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-449

[placek-4] PLAČEK, Štěpán; KROPÁČEK, Jiří. Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá [online]. Aktualne.cz [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]