Milan Sobotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Milan Sobotka, CSc., Dr.h.c.
Narození23. července 1927
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. března 2024 (ve věku 96 let)
Povolánífilozof, psycholog, vysokoškolský učitel, překladatel a historik filozofie
StátČeskoČesko Česko
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Palackého
Tématafenomenologie, Německý idealismus, překlady z němčiny a filozofie
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2004)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Sobotka (23. července 1927 Olomouc22. března 2024 Praha[1]) byl český filozof, emeritní profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně německým idealismem a fenomenologií.

Život[editovat | editovat zdroj]

Milan Sobotka se narodil v Olomouci, po maturitě v Prostějově (1946) studoval filosofii a psychologii na Filosofické fakultě univerzity v Olomouci, kde také po absolutoriu v roce 1951 působil jako asistent. Od roku 1954 působil na Katedře dějin filosofie (od roku 1991 Ústav filosofie a religionistiky) Filozofické fakulty UK v Praze, kde spolupracoval s J. Patočkou. Roku 1965 se habilitoval a roku 1990 byl jmenován profesorem oboru filozofie.[2] Roku 1992 odešel do důchodu a roku 2004 byl vyznamenán Medailí za zásluhy II. stupně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Milan Sobotka napsal řadu monografií a desítky článků česky i německy, vesměs věnovaných novověké filosofii, zejména německé. Psal také předmluvy a doslovy k vydáním spisů R. Descarta, F. Bacona, T. Hobbese, G. W. Leibnize, G. Berkeleye, I. Kanta, G. W. F. Hegela, F. Schillera a dalších. Byl také svědomitým a velmi oblíbeným učitelem.

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Milan Sobotka: Člověk, práce a sebevědomí: Problém praxe v německé klasické filosofii. Praha 1969
  • Ladislav Major, Milan Sobotka: G. W. F. Hegel: Život a dílo. Praha 1979
  • Milan Sobotka: Schelling a Hegel: studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii. Praha 1987
  • Milan Sobotka: Stati k Hegelově Fenomenologii a Filozofii práva. Praha 1993
  • Zoja Běličová, Milan Sobotka: Východiska a výsledky kantovských studií Friedricha Schillera. Praha 1993
  • Milan Sobotka, Milan Znoj, Josef Moural: Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. Praha 1994
  • Milan Sobotka: Studie k německé klasické filozofii. Praha 2001

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel profesor Milan Sobotka [online]. Ústav filosofie a religionistiky FF UK, 2024-03-23, rev. 2024-04-01 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  2. Milan Sobotka. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUTKOVÁ, Tereza; SOBOTKA, Milan. Filosofie není „znalost“: Milan Sobotka se většinu života zabývá Hegelem. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, a.s., 2020-05-05 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. 
  • KUNEŠ, Jan. Odešel Milan Sobotka, významná postava české filozofie. Deník N [online]. N Media, a. s., 2024-03-24 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  • Profesor PhDr. Milan Sobotka , CSc., Dr.h.c. : * 1927 †︎ 2024 ; když jsem byl mladý, tak jsem si myslel, že lze lidi donutit žít spravedlivějším způsobem [online]. Redakce Milan Šmíd. Paměť národa, rev. 2024-03-23 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  • RYCHETSKÝ, Lukáš; METELEC, Matěj; SOBOTKA, Milan. Naše doba vidí vše vyhroceněji: s Milanem Sobotkou o Hegelovi a výuce filosofie. A2 [online]. A2, o.p.s., 2020 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. ISSN 1801-4542. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]