Milíčova modlitebna
| Milíčova modlitebna | |
|---|---|
 Milíčova modlitebna v roce 2019 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Malešice |
| Souřadnice | 50°5′14″ s. š., 14°30′27″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Užívání | Ochranovský sbor při Českobratrské církvi evangelické v Praze |
| Současný majitel | Ochranovský sbor při Českobratrské církvi evangelické v Praze, Českobratrská církev evangelická a Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 3 - Jarov |
| Zasvěcení | Milíč z Kroměříže |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Bohumil Bareš |
| Výstavba | 1950 |
| Specifikace | |
| Kapacita | cca 50 osob |
| Další informace | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Ulice | Rektorská |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milíčova modlitebna či Milíčova kaple je sakrální stavba stojící na nároží ulic Rektorská a Na Universitním statku v Praze 10–Malešicích. Od konce roku 2017 je v užívání pražského sboru Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické, který budovu a pozemek kolem ní také vlastní. Je pojmenovaná podle českého kazatele ze 14. století Jana Milíče z Kroměříže.
Historie budovy[editovat | editovat zdroj]
Architektem budovy z let 1950–1952 byl Bohumil Bareš.[1] Je zvnějšku podobná památkově chráněnému evangelickému kostelu v Rožnově pod Radhoštěm a dalším stavbám od téhož architekta.[2] Otevřena byla 18. května 1952 za účasti synodního seniora Viktora Hájka.[2][3]
Modlitebna byla v provozu do začátku 80. let 20. století, kdy byla kvůli špatnému stavu budovy, malému počtu věřících a dostatečnému množství evangelických sborů v okolí uzavřena. Až do roku 2005 byla v majetku Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 3 - Jarov, od kterého ji za 2,7 milionu Kč vykoupila centrála církve.[2] Bylo promýšleno několik variant, jak s objektem naložit, o modlitebně debatoval na svých zasedáních Synod ČCE. Jeden z plánů byl modlitebnu zbourat a uvolnit tak místo pro novostavbu bytového domu či koleje studentů Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy,[4][5][6] nebo jiného objektu.[2] O bydlení tak daleko ETF by ovšem její studenti pravděpodobně neměli zájem.[7] Alternativou k výstavbě bylo „investiční využití pozemku“, tj. zřejmě jeho prodej.[8] Proti demolici a pro využití modlitebny jako komunitního a pastoračního centra usilovalo i občanské sdružení Kaple Rektorská.[2] V lednu 2013 proběhl pochod místních občanů, kteří usilovali o záchranu modlitebny. K dlouhému neřešení budoucnosti objektu došlo i kvůli protahování vyrovnání státu s církvemi.[9]
V listopadu 2014 pak od ústředí církve budovu koupil pražský sbor Ochranovského seniorátu (původně Jednota bratrská), který od roku 2000 neměl vlastní prostory.[10] Proběhla rekonstrukce objektu a počínaje první nedělí adventní 2017 zde probíhají pravidelné nedělní bohoslužby od 9:30 hodin. Je plánována také přístavba provozní části podle návrhu architekta Davida Vávry.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
V modlitebně je sociální zázemí a sál pro cca 50 osob[2] a plánuje se moderní dostavba za stávající kaplí za asi 6,5 milionu korun, která ale zatím vázne na nesouhlasu sousedů včetně obavy, že přístavba kaple zvýší teroristickou hrozbu v lokalitě.[10] Při rekonstrukci zůstal zachován původní ráz sálu, změnila se barva podlahy na červenou a barva čelní stěny za stolem Páně na zelenou. V sále jsou nové židle a na čelní stěně visí světlý dřevěný kříž od Zdara Šorma, který má v profilu vyřezaný kalich, do kterého jakoby stéká červená Kristova krev. Na rameni kříže je ozdobným písmem napsáno „Amen amen“. Ze světlého dřeva je také nový stůl Páně s Beránkem, znakem Jednoty bratrské. Na kruchtě jsou varhany z původní budovy sboru. Při rekonstrukci byla odstraněna stará kazatelna.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ALTOVÁ, Blanka. Možnosti studia evangelické sakrální architektury [online]. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [cit. 2012-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05.
- ↑ a b c d e f KIRSCHNER, Jan: Milíčova modlitebna v Praze Malešicích. Český bratr 5/2013: s. 28–30
- ↑ ŠULC, Jan. Kočka na táčkách: tentokrát J. Šulc s M. Lindnerovou a J. Pytlovou. S. 11–14. Kočka, čtvrtletník jarovského sboru ČCE [online]. 2012-05-10 [cit. 2012-05-12]. Roč. 2012, čís. 2, s. 11–14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-05.
- ↑ Investiční využití pozemků v Malešicích [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická [cit. 2012-08-04]. Podklady pro první zasedání 33. synodu Českobratrské církve evangelické (19.–22. 5. 2011). Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKOVÁ, Kateřina. Zápis – Porada zástupců mládeže ze seniorátů 2008 – 19. ledna 2008, 9:30, Praha–Nusle [online]. Praha: Odbor mládeže Českobratrské církve evangelické, 2008-01-19 [cit. 2012-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Usnesení 1. zasedání 32. synodu [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 2007-06-05 [cit. 2012-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-13.
- ↑ KIRSCHNER, Jan: Milíčova modlitebna v Praze Malešicích. Český bratr 5/2013: s. 28–30
- ↑ Usnesení 4. zasedání 32. synodu ČCE 27.–30. května 2010, Praha 1, ČSVTS – Novotného lávka 5 [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2010-05-30 [cit. 2012-08-04]. Usnesení číslo 57: Projekt Malešice. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.
- ↑ Usnesení 2. zasedání 32. synodu ČCE 15.–18. května 2008, Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1 [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2008-05-18 [cit. 2012-08-04]. Usnesení číslo 44: Projekt Malešice. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.
- ↑ a b c KIRSCHNER, Jan. Zázrak v Malešicích. Český bratr. 1. 2018, roč. 94, čís. 1, s. 27–28. ISSN 1211-6793.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milíčova modlitebna na Wikimedia Commons - Historická fotografie modlitebny z 60. let 20. století
- Facebookové stránky Milíčovy kaple
