Mikuláš I. Veliký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Mikuláš I. Veliký
105. papež
Svatý Mikuláš I. Veliký
Svatý Mikuláš I. Veliký
Církevřímskokatolická
Zvolení24. dubna 858
Uveden do úřadu24. dubna 858 (konsekrace)
Pontifikát skončil13. listopadu 867
PředchůdceBenedikt III.
NástupceHadrián II.
Osobní údaje
Datum narozeníokolo roku 800?
Místo narozeníŘím, Papežský stát Papežský stát
Datum úmrtí13. listopadu 867
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Místo pohřbeníBazilika svatého Petra
Svatořečení
Svátek13. listopadu
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,
anglikánská církev,
luteráni
Seznam papežů nosících jméno Mikuláš
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Mikuláš I. Veliký (kolem 800? Řím13. listopad 867) byl papežem od 24. dubna 858 až do své smrti. Je připomínán jako upevňovatel papežské autority a moci, projevující rozhodující vliv na historický vývoj papežství a na jeho postavení mezi křesťanskými národy západní Evropy. Mikuláš tvrdil, že papež by měl mít autoritu nad všemi křesťany.[1]

V katolické církvi byl prohlášen za svatého se svátkem dne 13. listopadu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš se narodil do významné šlechtické rodiny v Římě jako syn Defensora Theodora a získal vynikající vzdělání. Díky své zbožnosti, schopnostem a výmluvnosti vstoupil do služeb církve v raném věku. Byl podjáhnem papeže Sergiuse II. (844–847) a jáhnem papeže Lva IV. (847–855). Po smrti Benedikta III. (7. dubna 858) římský císař Ludvík II., který byl přítelem Říma, vstoupil do města, aby ovlivnil volby. Dne 24. dubna byl Mikuláš zvolen papežem a na trůnu v bazilice svatého Petra usedl v přítomnosti císaře. Poté nechal vystrojit třídenní hostinu na rozloučenou pro císaře. Následně v doprovodu římské šlechty navštívil císaře v jeho táboře za městem. Při této příležitosti vyšel císař Mikuláši vstříc a vedl jeho koně po určitou část cesty.[3]

Mikuláš I. prosazoval svrchovanou autoritu papežství ve správě církve a byl po dlouhé době výraznou osobností na papežském stolci. Upevnění autority jeho úřadu, který byl dosud ovlivňován panovníky franské říše, napomáhalo její rozdělení roku 843 a oslabení autority karlovských panovníků. Papež se dostal do ostrých sporů s remešským arcibiskupem Hinkmarem a s konstantinopolským patriarchou Fotiem, v nichž hájil svrchovanost papeže nad všemi západními i východními církevními hodnostáři. Patriarcha Fotios ho obžaloval z hereze, mimo jiné kvůli používání tzv. filioque v praxi západní církve.[3]

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš podporovat misijní činnost křesťanstva. Schválil společenství v Brémách a Hamburku. Jmenoval sv. Ansgara arcibiskupem Brém a jeho nástupce do úřadu papežského legáta pro Dány, Švédy a Slovany. V mnoha jiných duchovních záležitostech vydal dopisy a rozhodnutí a učinil aktivní opatření proti biskupům, kteří opomíjeli své povinnosti.

V Římě Mikuláš přestavěl a vybavil několika kostelů a neustále se snažil povzbudit náboženský život. On sám vedl zbožný život vedený v duchu křesťanské askeze. Po smrti byl považován za světce.[3]

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš rozhodl, že symbol kohouta by měl být umístěn na každý kostel, kde by sloužil jako náboženská ikona a vzpomínka na Petrovo zapření Krista. Od těchto dob mají stále některé kostely kohoutka na věžích.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Portrét papeže sv. Mikuláše I. Velikého v bazilice sv. Pavla za hradbami

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Durant, Will. The Age of Faith. New York: Simon and Schuster. 1972. Chapter XXI: Christianity in Conflict 529–1085. p. 517–551
  2. Martyrologium Romanum (Vatican Press 2001 ISBN 88-209-7210-7), p. 587
  3. a b c "Svätý Mikuláš I." In: Viliam Judák: Na Petrovom stolci I. : Krátke dejiny pápežov. Trnava : Spolok svätého Vojtecha, 2010, s. 201-202. ISBN 978-80-7162-834-7
  4. How the Chicken Conquered the World - By Jerry Adler and Andrew Lawler - Smithsonian magazine, June 2012

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURANT, Will. The Age of Faith. USA: Fine Communications, 1997. 1196 s. 
  • How the Chicken Conquered the World - By Jerry Adler and Andrew Lawler - Smithsonian magazine, June 2012
  • Martyrologium Romanum (Vatican Press 2001 ISBN 88-209-7210-7), p. 587
  • "Svätý Mikuláš I." In: Viliam Judák: Na Petrovom stolci I. : Krátke dejiny pápežov. Trnava : Spolok svätého Vojtecha, 2010, s. 201-202. ISBN 978-80-7162-834-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Papež
Předchůdce:
Benedikt III.
858867
Mikuláš I. Veliký
Nástupce:
Hadrián II.