Mikrovlnná hypertermie
Mikrovlnná hypertermie je lékařská metoda, při níž je tkáň vystavena pomocí mikrovlnného záření zvýšené teplotě. Následkem toho tyto tkáně odumírají nebo jsou náchylnější k odumření. Používá se např. při léčbě zvětšené prostaty jako tzv. transuretrální mikrovlnná terapie[1][2] či jako alternativní způsob léčby u některých typů rakoviny jater.[3]
Obecně však použití mikrovlnné termoterapie k léčbě rakoviny není podpořeno solidními důkazy a není doporučeno.[4]
Fyzikální princip[editovat | editovat zdroj]
Důvodem, proč by mohla být hypertermie použita k léčbě rakoviny, je rozdíl ve fyziologii rakovinné a normální zdravé tkáně. Krevní řečiště v nádorových tkáních je nedokonale vytvořeno, což vede k hypoxii a nízkému pH. Díky těmto podmínkám je nádorová tkáň náchylnější k přehřátí. U nádorů větších jak 2 cm je nedostatečné prokrvení znát již při 41 °C.
Hlavní příčinou buněčné smrti je denaturace proteinů, ke které dochází při teplotách vyšších jak 40 °C. Denaturace proteinů je nevratný proces, kdy dochází k jejich rozkladu a jsou pro buňku zbytečné. To vede k následné smrti buňky. Dalšími mechanismy hypertermie jsou poškození buněčných organel a potlačení metabolických funkcí buňky.
Účinek hypertermie je funkcí času a teploty. Kritická teplota pro terapeutický účinek je od 40 do 45 °C. Záleží na pacientovi a na druhu nádoru. Pro více procedur během jedné léčby, je třeba dbát na správné krokové zvyšování a snižování teploty. Krokové změny teploty jsou důležité, protože může dojít k termotoleranci. Buňky, které jsou léčeny při teplotě nad 43 °C po krátkou dobu, jsou více citlivé na následnou léčbu při nižších teplotách. Pokud počáteční léčba začíná při teplotách pod 43 °C, buňky jsou více rezistentní vůči následné léčbě při jakékoliv teplotě. Mechanizmus termotolerance není zcela znám, ale proteiny tepelného šoku chrání buňku před nekrózou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DJAVAN, B.; ROEHRBORN, C. G.; SHARIAT, S. Prospective randomized comparison of high energy transurethral microwave thermotherapy versus alpha-blocker treatment of patients with benign prostatic hyperplasia. The Journal of Urology. 1999-01-01, roč. 161, čís. 1, s. 139–143. PMID: 10037386. Dostupné online [cit. 2016-10-29]. ISSN 0022-5347. PMID 10037386.
- ↑ ILLING, Rowland. Surgical and Minimally Invasive Interventions for LUTS/BPH: Highlights from 2006. European Urology Supplements. Roč. 6, čís. 12, s. 701–709. Dostupné online [cit. 2016-10-29]. DOI 10.1016/j.eursup.2007.04.003.
- ↑ American Cancer Society. Tumor ablation for liver cancer [online]. 2016-04-28 [cit. 2016-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-29.
- ↑ Commonwealth Government of Australia. Review of Holt Microwave Cancer Therapy [online]. 2005-09-29 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VRBA, J. Lékařské aplikace mikrovlnné techniky, Skripta ČVUT, Praha 2003, ISBN 80-01-02705-8
- DUONG, Lawrence. Computational electromagnetics in microwave hyperthermia. Diplomová práce. McGill University Montreal, 2005
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikrovlnná hypertermie na Wikimedia Commons
