Mikrocirkulace

Mikrocirkulace je pojem označující oběh tělních tekutin (krve, tkáňové tekutiny, lymfy) na úrovni jednotlivých tkání. Základem mikrocirkulace jsou drobné krevní a lymfatické cévy. Porucha mikrocirkulace má za následek zhoršení výživy tkání. Opakem mikrocirkulace je makrocirkulace, tedy oběh krve celým organismem.

Cévy podílející se na mikrocirkulaci

Arterioly

Související informace naleznete v článku Tepna.

Arterioly jsou drobné tepénky o průměru do 100 mikrometrů. Ve stěně mají četné buňky hladké svaloviny, pomocí kterých mohou regulovat průsvit a tedy i tok krve do tkáně.

Kapiláry

Související informace naleznete v článku Vlásečnice.

Kapiláry jsou tenkostěnné cévy, ve kterých dochází k výměně živin a plynů mezi tkání a krví.

Venuly

Související informace naleznete v článku Žíla.

Venuly jsou tenké žíly do průměru 200 mikrometrů, odvádějí většinu tekutin z kapilár.

Lymfatické cévy

Související informace naleznete v článku Lymfatická soustava.

Lymfatické cévy odvádějí z tkání tekutinu, která se neodvede v žilách.

Fyzikální děje v kapilárách

V kapilárách se uplatňuje řada fyzikálních a fyzikálně-chemických dějů, které usnadňují výměnu kyslíku a živin:

• ultrafiltrace
• osmóza
• změny disociační křivky hemoglobinu

Poruchy mikrocirkulace

Poruchy mikrocirkulace jsou příčinou nemo průvodním jevem řady onemocnění nebo patologických stavů. Jedná se například o následující onemocnění:

• edém
• infarkt myokardu
• ischemická choroba srdeční
• ischemická choroba dolních končetin