Mihael Vošnjak
| Ing. Mihael Vošnjak | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1885 – 1897 | |
| Poslanec Štýrského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1884 – 1897 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hohenwartův klub (Mladoslovinci) |
| Narození | 18. září 1837 Šoštanj  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. července 1920 Glion  Švýcarsko |
| Příbuzní | Josip Vošnjak (sourozenec) |
| Alma mater | technika Štýrský Hradec technika Vídeň |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| bratr | Josip Vošnjak |
|---|---|
| syn | Bogumil Vošnjak |
Mihael Vošnjak (18. září 1837 Šoštanj[1] – 2. července 1920 Glion[1]) byl rakouský železniční úředník, národohospodář a politik slovinské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady ze Štýrska.
Biografie
Základní školu vychodil v rodné Šoštanj a Celje, pak v letech 1848–1850 navštěvoval reálnou školu v Celje a v letech 1850–1852 ve Štýrském Hradci. Následně v období let 1852–1856 studoval na technice ve Štýrském Hradci a vysokou školu dokončil na technické škole ve Vídni. Už jako student se zajímal o národohospodářské otázky. V letech 1857–1858 vykonával funkci inženýra na stavbě železniční tratě Logatec–Postojna, od roku 1858 byl zaměstnán na železniční stanici v tyrolském Wörglu, později v Aurisině u Terstu a v Zidani Mostu. Roku 1866 se stal přednostou stanice Pragersko. Od roku 1867 pracoval na ředitelství jižní dráhy ve Vídni a roku 1868 nastoupil do funkce přednosty stanice Mürzzuschlag, v letech 1868–1870 v Záhřebu. Roku 1870 přešel na inspektorát jižní dráhy do Štýrského Hradce, kde setrval až do predčasného odchodu do penze v roce 1879 (kvůli špatnému zdravotnímu stavu).[1]
Roku 1880 se přestěhoval do Celje. Pod vlivem bratra Josipa Vošnjaka se začal politicky a veřejně angažovat. Podporoval družstevní hnutí. Patřil mezi liberálně orientované mladoslovince. V roce 1881 se stal prezidentem ovocnářské organizace v Celje, jejíž aktivity se rozšířily do celého jižního Štýrska. V roce 1881 se spolupodílel na vzniku úvěrové banky v Celje, která byla koncipována jako nástroj slovinského hospodářského rozvoje. Pomáhal zakládat i další finanční ústavy. Podporoval zřízení slovinských tříd na gymnáziu v Celje a výstavbu železniční trati z Celje na Dravograd.[1]
Od roku 1884 do roku 1897 byl poslancem Štýrského zemského sněmu.[1] Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii venkovských obcí ve Štýrsku, obvod Celje, Brežice atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1891.[2] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Michael Vošnjak, inženýr a majitel domu, bytem Celje.[3]
Na Říšské radě se po volbách v roce 1885 uvádí jako člen konzervativního a federalistického Hohenwartova klubu.[4] V této poslanecké frakci zasedal i po volbách roku 1891.[5]
V roce 1910 se vzdal veřejných funkcí a přestěhoval se do Gorice, kde žil se synem Bogumilem Vošnjakem. Od roku 1915 žil ve Švýcarsku. Se synem Bogumilem se podíleli na finanční podpoře jihoslovanskému exilu.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Vošnjak, Mihael (1837–1920) [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2015-10-09]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=455
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.