Michal Kalčok
| Michal Kalčok | |
|---|---|
 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1929 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HSĽS Uherská slovenská kř. lid. str. |
| Narození | 26. září 1878 Hodruša-Hámre  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | ??? |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michal Kalčok, též Kalcsók[1] (26. září 1878 Hodruša-Hámre[2] – ???), byl slovenský a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu, za druhé světové války předák strany etnických Slováků v Maďarsku.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Profesí byl obchodníkem ve Svätém Kríži nad Hronem.[3]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1929.[4]
Za druhé světové války byl aktivní na okupovaném území Slovenska, které po první vídeňské arbitráži připadlo Maďarsku.[5] Agitoval ve prospěch maďarské vlády. Podle historické studie o dějinách maďarské okupace jižního Slovenska to bylo proto, že vlastnil zbytkový statek v regionu Gemeru a chtěl ho tak zachránit.[6] V květnu 1940 se ve slovenském tisku uvádí, že se Michal Kalčok stal předsedou Krajinské uherské slovenské strany, která má zastupovat etnickou slovenskou menšinu v Maďarsku.[7] Ustavující sjezd této strany se konal 28. dubna 1940 v Budapešti (název subjektu uváděn jako Uherská slovenská křesťanská lidová strana). V pramenech je zmiňován v maďarské podobě příjmení Kalcsók. Stal se předsedou strany, jedním z místopředsedů byl další bývalý ľudácký senátor Adolf Melíšek.[1] Kalčokova strana, i přes podporu maďarské vlády, nezískala mezi etnickými Slováky výraznější ohlas. Jejím skutečným motivem totiž byla snaha maďarských úřadů politicky a národnostně rozdělit etnické Slováky žijící od roku 1938 v hranicích Maďarska. Na východě slovenské jazykové oblasti to bylo pomocí konceptu samostatného slovjackého národa, na středním a jižním okraji slovenského etnického území to měla být právě Kalčokova politická platforma. Dominantní pozici mezi etnickými Slováky v Maďarsku si i přes to udržela skupina okolo časopisu Slovenská jednota a z něj vzešlá Strana slovenskej národnej jednoty.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b GLASUL MINORITĂŢILOR, LA VOIX DES MINORITÉS, DIE STIMME DER MINDERHEITEN, 5-6, 1940, Gründung der Ungarländischen Slowakischen Christlichen Volkspartei. [online]. glasulminoritatilor.referinte.transindex.ro [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-23]. S. 269. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 21. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13.
- ↑ Nove Casy. New Times, Svazky 2–3 [online]. 1944 [cit. 2014-12-23]. S. 37. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ VIETOR, Martin. Dejiny okupácie južného Slovenska 1938-1945 [online]. Slovenská akademie věd, 1968 [cit. 2014-12-23]. S. 88. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovák, 1. 5. 1940, s. 1.
- ↑ MITÁČ, Ján: Strana Slovenskej národnej jednoty na okupovanom území južného Slovenska v rokoch 1941 - 1944, In: Pamëť národa, 3/2010 [online]. Ústav paměti národa [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. (slovensky)