Michael Pupin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mihajlo Idvorski Pupin (4. října 1854 - 12. března 1935) známý též jako Michael I. Pupin byl srbský fyzik a vynálezce, který pocházel z Rakouska-Uherska. Emigroval do USA, kde vystudoval fyziku na Columbijské univerzitě. V roce 1889 získal doktorát Berlínské univerzity. Na Columbijské univerzitě vyučoval 40 let (z toho 30 jako profesor elektromechaniky). Michael Pupin vylepšil kvalitu telefonování a telegrafního přenosu na dlouhé vzdálenosti. Je po něm pojmenován malý impaktní kráter Pupin na přivrácené straně Měsíce.[1][2]
Obsah |
Ocenění díla [editovat]
- V roce 1928 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze[3]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Timocharis, s. 68/21.
- ↑ Crater Pupin on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Významné osobnosti, jimž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze
Externí odkazy [editovat]
- Аутобиографија „Са пашњака до научењака“ (на српском) (srbsky)
- Michael I. Pupin's Autobiography „From Immigrant to Inventor“, (Charles Scribner's Sons, 1924) (anglicky)
- Institute "Mihajlo Pupin" Belgrade, Serbia (anglicky)
