Michael Mayr
| Dr. Michael Mayr | |
|---|---|
 Michael Mayr, foto z Wiener Bilder z r. 1907 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Poslanec Tyrolského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1908 – 1914 | |
| Poslanec Ústavodár. Národní rady | |
| Ve funkci: 4. března 1919 – 9. listopadu 1920 | |
| Poslanec Národní rady | |
| Ve funkci: 10. listopadu 1920 – 21. května 1922 | |
| Státní tajemník pro ústavní a správní reformu v 3. vládě K. Rennera | |
| Ve funkci: 17. října 1919 – 24. června 1920 | |
| Spolkový kancléř Rakouska (Do 20. 11. 1920 oficiálně Předseda kabinetu a vedoucí státního kancléřství) | |
| Ve funkci: 7. července 1920 – 21. června 1921 | |
| Předchůdce | Karl Renner |
| Nástupce | Johann Schober |
| Ministr zahr. věcí Rakouska (Pověřen správou státního úřadu pro zahraničí) | |
| Ve funkci: 22. října 1920 – 20. listopadu 1920 | |
| Předchůdce | Karl Renner |
| Nástupce | Johann Schober |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťansko sociální str. |
| Narození | 10. dubna 1864 Adlwang  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. května 1922 (ve věku 58 let) Waldneukirchen  Rakousko |
| Místo pohřbení | Westfriedhof |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Náboženství | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michael Mayr (10. dubna 1864 Adlwang[1][2][3] – 21. května 1922 Waldneukirchen[1][3][4]) byl rakouský vysokoškolský pedagog, archivář a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady za Tyrolsko, po první světové válce rakouský spolkový kancléř.
Biografie
Pocházel z rodiny rolníka. Navštěvoval gymnázium v Kremsmünsteru a Vídeňskou univerzitu.[2] Zde studoval dějiny a zeměpis a promoval roku 1890. V letech 1889–1891 studoval na Ústavu pro rakouský dějezpyt při Vídeňské univerzitě. V roce 1892 nastoupil do archivnictví.[3] V letech 1891–1892 ho Ústav pro rakouský dějezpyt vyslal do Říma. Po návratu krátce pracoval na ministerstvu financí a pak nastoupil do innsbruckého státního archivu.[4] Byl členem c. k. akademie věd a členem mnoha dalších odborných sdružení.[2] Byl univerzitním profesorem v Innsbrucku.[1] Od roku 1900 vyučoval moderní dějiny a zemské dějiny na Univerzitě Innsbruck.[4] Napsal řadu prací na téma dějin a právních dějin.[3]
Počátkem 20. století se kromě svého působení coby vysokoškolský pedagog uvádí i jako ředitel archivu místodržitelství v Innsbrucku.[2] Tento zemský archiv vedl v letech 1897–1920.[3]
Angažoval se rovněž politicky. Od roku 1908 do roku 1914 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu.[5][3]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Tyrolsko 03.[6] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen klubu Křesťansko-sociální sjednocení.[6]
Jeho politická kariéra vyvrcholila po první světové válce. Od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 byl poslancem rakouské Ústavodárné Národní rady a od 10. listopadu 1920 až do své smrti v květnu 1922 byl poslancem Národní rady za Křesťansko-sociální stranu. Nastoupil tehdy i na vládní posty. V třetí vládě Karla Rennera zasedal od 17. října 1919 do 24. června 1920 jako ministr (oficiálně státní tajemník) pro ústavní a správní reformu.[3]
Od 7. července 1920 do 21. června 1921 byl rakouským kancléřem. Do 20. listopadu 1920 vedl první vládu Michaela Mayra, v níž měl oficiálně funkci státního tajemníka s titulem předsedy kabinety a vedoucího státního kancléřství. Po 20. listopadu 1920 pak již zastával formálně post spolkového kancléře v druhé vládě Michaela Mayra. Od 22. října 1920 do 20. listopadu 1920 rovněž v první vládě Michaela Mayra působil i jako ministr zahraničních věcí Rakouska (oficiálně pověřen správou státního úřadu pro zahraničí).[3] Jeho druhá vláda od listopadu 1921 již nebyla velkou koalicí křesťanských sociállů a sociálních demokratů. V červnu 1921 podal demisi. Na stranickém sjezdu křesťanských sociálů ve Vídni to pak odůvodnil tím, že vláda byla slabá.[4]
Zemřel náhle v květnu 1922 v Waldneukirchen, kam přijel na návštěvu za politikem Peterem Mandorferem. Po několika dnech aktivity a schůzek k kolegy a známými náhle oznámil, že je mu nevolno. Bezprostředně poté upadl a byl na místě mrtev.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 132. (německy)
- ↑ a b c d Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 256. (německy)
- ↑ a b c d e f g h Dr. Michael Mayr [online]. parlament.gv.at [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Bundeskanzler a. D. Doktor M. Mayr. Reichspost. Květen 1922, čís. 139, s. 1-2. Dostupné online.
- ↑ SCHOBER, Richard; LANG, Eberhard. Geschichte des Tiroler Landtages im 19. und 20. Jahrundert. [s.l.]: Universitätsverlag Wagner, 1984. 639 s. Dostupné online. ISBN 9783703001314. S. 385. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- Absolventi Vídeňské univerzity
- Archiváři
- Rakouští vysokoškolští pedagogové
- Rakouští historikové
- Právní historikové
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Poslanci tyrolského zemského sněmu
- Poslanci Národní rady (Rakousko)
- Členové Křesťansko-sociální strany (Rakousko)
- Rakouští ministři
- Rakouští kancléři
- Narození 1864
- Úmrtí 1922
- Narození 10. dubna
- Úmrtí 21. května