Michał Koczyński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Michał Koczyński
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1869 – 1870
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1866 – 1879

Narození29. září 1821
Leżajsk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. srpna 1903
Krakov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materLvovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michał Koczyński (29. září 1821 Leżajsk18. srpna 1903 Krakov[1][2]) byl rakouský politik z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium v Černovicích. Studoval na Lvovské univerzitě. Roku 1847 získal titul doktora práv a roku 1849 se habilitoval ve Lvově jako odborník na civilní právo. Coby mimořádný profesor nastoupil roku 1851 na Jagellonskou univerzitu v Krakově, kde byl prvním vedoucím nově zřízené katedry trestního práva. Jako první zde přednášel od roku 1852 na téma nového rakouského trestního zákoníku. Roku 1855 byl jmenován řádným profesorem. V roce 1861/1862 byl děkanem právnické fakulty. V roce 1865 byl ovšem z fakulty propuštěn pro konflikty s německými profesory. Roku 1870 se neúspěšně snažil na fakultu vrátit jako profesor německého práva. V letech 1863–1865 redigoval právní a politický časopis. Už během své akademické dráhy působil i jako advokát, po vynuceném odchodu z univerzity se věnoval advokacii a politice. Byl členem obecní rady v Krakově.[1][2][3]

Roku 1866[2] byl zvolen na Haličský zemský sněm za obvod Nowy Sącz.[3] Zemský sněm ho roku 1869 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, tehdy ještě volený nepřímo zemskými sněmy). 15. prosince 1869 složil slib. Dopisem z 31. března 1870 složil mandát v rámci hromadné rezignace polských poslanců Říšské rady.[4] Poslancem zemského sněmu byl až do roku 1879.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Prof. Michał KOCZYŃSKI [online]. uj.edu.pl [cit. 2015-04-18]. Dostupné online. (polsky) [nedostupný zdroj]
  2. a b c d Historia Katedry Prawa Karnego Wydziału Prawa i Administracji UJ [online]. uj.edu.pl [cit. 2015-04-18]. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b BUSZKO, Józef. Polacy w parlamencie wiedeńskim 1848-1918. [s.l.]: Wydawn. Sejmowe, 1996. 459 s. Dostupné online. ISBN 9788370592196. S. 359. (polsky) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.