Meänkieli
| Meänkieli (Meänkieli) | |
|---|---|
| Rozšíření | Tornské údolí (Švédsko) |
| Počet mluvčích | asi 100 000 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není |
| Úřední jazyk |  Švédsko (uznaný menšinový jazyk) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | fiu (B) fit (T) |
| ISO 639-3 | fit |
| Ethnologue | FIT |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Meänkieli neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska, tzv. Tornském údolí (Tornedalen). Jedná se o 5 obcí (Haparanda, Övertorneå, Pajala, Kiruna a Gällivare).[1] Počet mluvčích v těchto obcích se odhaduje na 25 000–40 000, v celém Norrbottenu je to celkem asi 75 000 lidí.[2] Největší podíl mluvčích je v Pajale. Jazykem hovoří rovněž asi 30 000 obyvatel Finska.[1]
Meänkieli je příbuzná s finštinou, v podstatě se jedná o její dialekt s vysokou prestiží. Standardní, spisovná finština, jsouc umělým tvarem založeným na kompromisu mezi značně rozdílnými nářečími, není pro mluvčí meänkieli ze švédské strany hranic, kteří se spisovné finštině na rozdíl od Finů neučili ve škole, vždy zcela srozumitelná.
Jazyk je ve Švédsku chráněn podle Evropské charty jazyků jako regionální menšinový jazyk v uvedených obcích.
Meänkieli se vyskytuje v knize Popmusic z Vittuly. V meänkieli píše především spisovatel Bengt Pohjanen, propagátor kultury a jazyka meänkieli a tvůrce jeho popisné mluvnice. Jeho historický román Faravidova říše byl v roce 2016 z meänkieli přeložen do češtiny.
Vzorový text
| Meänkieli[3] | Finština (spisovná) | Čeština | ||
|---|---|---|---|---|
| Ruotti oon demokratia. Sana demokratia | Ruotsi on demokratia. Sana demokratia | Švédsko je demokracie. Slovo demokracie | ||
| tarkottaa kansanvaltaa. Se merkittee | tarkoittaa kansanvaltaa. Se merkitsee, | znamená vládu lidu. To znamená, | ||
| ette ihmiset Ruottissa saavat olla matkassa | että ihmiset Ruotsissa saavat olla mukana | že lidé ve Švédsku se mohou podílet | ||
| päättämässä miten Ruottia pittää johtaa. | päättämässä, miten Ruotsia pitää johtaa. | na rozhodování, jak by se Švédsko mělo vést. | ||
| Meän perustuslaissa sanothaan ette kaikki | Meidän perustuslaissamme sanotaan, että kaikki | V naší ústavě se říká, že každá | ||
| valta Ruottissa lähtee ihmisistä ja ette | valta Ruotsissa lähtee ihmisistä, ja että | moc ve Švédsku pochází od lidu a že | ||
| valtiopäivät oon kansan tärkein eustaja. | valtiopäivät on kansan tärkein edustaja. | parlament je jeho hlavní představitel. | ||
| Joka neljäs vuosi kansa valittee kukka | Joka neljäs vuosi kansa valitsee, ketkä | Každé čtyři roky si národ volí ty, kteří | ||
| heitä eustavat valtiopäivilä, maakäräjillä | heitä edustavat valtiopäivillä, maakäräjillä | je budou zastupovat v parlamentu, krajích | ||
| ja kunnissa. | ja kunnissa. | a obcích. |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ethnologue
- ↑ Språkvårdet
- ↑ Tervetuloa valtiopäivitten webbsivuile meänkielelä!. Accessed 2009-02-10
