Mezihvězdný let
Mezihvězdným letem se označuje kosmický let mezi hvězdami. Největším problémem mezihvězdného letu jsou obrovské vzdálenosti mezi hvězdami. Do dnešní doby bylo navrženo mnoho konceptů mezihvězdných kosmických sond. Z finančních a technických důvodů nebyl do dnešních dnů žádný realizován. Do dnešních dnů byly vypuštěny pouze sondy ke planetám.
Sondy Pioneer 10, Pioneer 11, Voyager 1, Voyager 2 a New Horizons lze označit za mezihvězdné sondy, Zmíněné sondy opustily či opustí na věčné časy Sluneční soustavu. Díky jejich velice nízké rychlosti v porovnání s rychlostí světla bude trvat statisíce let, než se přiblíží k jiné hvězdě.
Následuje tabulka kosmických sond mířících ven ze Sluneční soustavy:
| Kosmická sonda | Rok vypuštění | Směr, vzdálenost, rychlost (vůči Slunci, 15.1.2014) | funkční? |
|---|---|---|---|
| Pioneer 10 | 1972 | Aldebaran - Taurus, 110,1 AU, 2,5 AU/rok | ne |
| Pioneer 11 | 1973 | Aquila - Sagittarius, 89,6 AU, 2,4 AU/rok | ne |
| Voyager 1 | 1977 | ? - Souhvězdí Žirafy, 126,6 AU, 3,6 AU/rok | ano |
| Voyager 2 | 1977 | ? - Sirius, 103,8 AU, 3,3 AU/rok | ano |
| New Horizons | 2006 | ?, 28,5 AU, 3,1 AU/rok | ano |
Pozn.: Měřeno rychlostí světla, Voyager 1 je od Slunce vzdálen 0,73 "světelného dne", tedy 0,004 světelného roku.
Úskalí
Jedním z problémů dosažení dostatečných rychlostí k cestování je dlouhodobé působení zrychlení. Dalším problémem je mezihvězdný prach a plyn, který i přes nízké koncentrace (téměř vakuum) může při větších rychlostech značně zahřívat a poškozovat kosmickou loď.[1] Lidská posádka by byla vystavena kosmickému záření a silně trpěla rakovinou.[2]
Související články
Reference
- ↑ http://arxiv.org/pdf/1608.05284v1.pdf - The interaction of relativistic spacecrafts with the interstellar medium
- ↑ https://phys.org/news/2018-10-animal-deep-space-significantly-gi.html - Animal study suggests deep space travel may significantly damage GI function in astronauts