Metro v Minsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Současná síť metra v Minsku

Metro v Minsku (Мінскае метро) tvoří systém podzemní dráhy pod běloruským hlavním městem Minskem.

Bylo otevřeno v roce 1984 a skládá ze dvou linek (Moskovskaja a Avtozavodskaja. Za den přepraví 800 000 cestujících (zhruba třetina všech, kteří v běloruském hlavním městě cestují MHD). Ti mohou využít v současnosti 28 stanic. Technické zázemí tvoří dvě depa, každá z linek má svoje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Během poloviny 20. století počet obyvatel metropole tehdejší Běloruské SSR překročil jeden milion, což se projevilo i na dopravní situaci. Koncem 60. let se objevily první plány výstavby moderního systému podzemní dráhy. Stavět se začalo 16. června 1977 a slavnostní otevření proběhlo o sedm let později, 30. června 1984. Minské metro se tak stalo prvním a jediným v Bělorusku a devátým v tehdejším SSSR. Dosud se vybudovalo 28 stanic na 35,5 km tratí a dvě depa. Metro je založené mělko; eskalátory se nacházejí pokud tak jen krátké. V celé síti jich je pouze 30.

Přestože rozpad Sovětského svazu a konec socialismu přivedly nové Bělorusko do těžké ekonomické situace, která zasáhla všechna odvětví, výstavba metra se nezastavila. Někteří lidé to přičítají k pomalé transformaci celé země, která částečně ještě funguje na principech staré velmoci. Poslední nové stanice přibyly v roce 2012, prodloužení Moskevské linky o 1 nová stanice je ve výstavbě. Plánuje se i prodloužení druhé linky a výstavba jedné či dvou dalších linek.

Mimořádné události[editovat | editovat zdroj]

Památník tragédie u stanice Němiga

30. května 1999 se nedaleko stanice Němiga konal rockový open-air koncert sponzorovaný místním pivovarem. Kvůli silné dešťové přeháňce se stovky diváků šly schovat před deštěm do vestibulu stanice. Na kluzkých schodech jich mnoho uklouzlo a vypukla tlačenice. Ušlapáno bylo 53 lidí, dalších 250 bylo zraněno. V zemi byl vyhlášen třídenní národní smutek.

11. dubna 2011 vybuchla na nástupišti přestupní stanice Okťabrskaja bomba v době, kdy ve stanici stály soupravy metra v obou směrech. Minimálně 11 lidí bylo zabito, více než 100 lidí bylo zraněno. Událost je vyšetřována jako teroristický útok.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Podle statistik z roku 2005 byla průměrná cestovní rychlost vlaků 50,5 km/h (což se řadí k nejvyšším v rámci podzemních drah v bývalém SSSR). Ve špičce je maximální interval 2 minuty na první a 2,5 minut na druhé lince. Nejvíce se nasazuje až třicet souprav na linku. Minské metro je čtvrté nejvíce vytížené ze všech podzemních drah v bývalém SSSR, před ním je pochopitelně Moskva, dále Petrohrad a Kyjev.

Stanice[editovat | editovat zdroj]

(názvy stanic jsou uvedeny v ruštině a běloruštině, v závorce v české transkripci, a dále v českém překladu)

1. Московская линия (Moskovskaja linija), Маскоўская лінія (Maskouskaja linija), Moskevská linka

2. Автозаводская линия (Avtozavodskaja linija), Аўтазаводская лінія (Autazavodskaja linija), linka Automobilky

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]