Metro v Lyonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metro v Lyonu
Lyon tcl logo-metro-full.svg
Délka sítě 30.5 km
Počet linek 4
Počet stanic 42
Datum otevření 1978
Parametry
Typ metra klasické metro
Rozchod kolejí 1 435 mm
Přívod proudu Napájecí kolejnicí
Napětí 1500 V
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů
Počet vozů
Depa

Metro v Lyonu, neboli Lyonské metro tvoří základ městské hromadné dopravy v Lyonu Skládá ze čtyř linek a je v provozu od roku 1978. Metro je součástí rozsáhlého dopravního systému TCL, ke kterému rovněž patří tramvajová a autobusová doprava.

Na rozdíl od všech ostatních systému metra ve Francii (krom jednoho, RER), vlaky Lyonského metra jezdí vlevo, jako vlaky společnosti SNFC. To je výsledkem nerealizovaného projektu, podle nějž měly vlaky metra jezdit na přeměstí po již existujících vlakových kolejích. V Lyonu se používá tzv. Gumokolové metro. Podobné metro se používá taktéž v Montrealu, tam je ale širší. Metra v Lyonu a Montrealu mají rovněž podobné vlaky a podobu stanic. Celková délka sítě je 30 kilometrů. Z toho je 80% vedeno v podzemí. Ve všední dny přepraví 708 000 cestujících.

Linky[editovat | editovat zdroj]

Systém Lyonského metra se skládá ze čtyř linek A-B-C-D. Na mapách jsou barevně označeny.

Linka Barva Otevřeno První a konečná stanice
A Červená 1978 Perrache - Vaulx en Velin La Soie
B Modrá 1978 Charpennes - Stade de Gerland
C Oranžová 1981 Hôtel de Ville - Cuire
D Zelená 1991 Gare de Vaise - Gare de Vénissieux

 

Linky A a B[editovat | editovat zdroj]

Linka A (Perrache - Laurent Bonnevay) a Linka B (Charpennes - Part-Dieu) byly vybudovány metodou hloubením. Do provozu byly uvedeny 2. května 1978. Vlaky obou linek jezdí namísto ocelových kol po pneumatikách.

Linka B byla prodloužena do stanice Jean Macé 9. září 1981. V září 2000 byla prodloužena do stanice Gerland. Otevření dalšího prodloužení linky do stanice Oullins je plánováno na rok 2013.

Prodloužení linky A do stanice Vaulx-en-Velin La Soie bylo otevřeno v roce 2007.

Do roku 2013 bude linka B plně zautomatizovaná stejně jako nyní linka D. Linka A bude rovně plně zautomatizovaná, ale ne dříve než v roce 2017.

Linka C[editovat | editovat zdroj]

Síť Lyonského metra

Ozubnicová dráha Croix-Rousse-Croix-Paquet, která byla zrekonstruována v roce 1974 byla začleněna do sítě metra v roce 1978. Byla pojmenována písmenem C. V té době vedla ze stanice Hôtel-de-Ville do stanice Croix-Rousse. 8. prosince 1984 byla linka prodloužena do stanice Cuire.

Trať byla postavena za použití různých metod. Úsek za stanicí Hénon probíhá po povrchu. Stanice Croix Paquet je prohlášena za nejsrmější stanici metra v Evropě se sklonem 17%.

Linka C je poháněna pomocí trolejového vedení, zatímco Linky A, B a D jsou napájeny pomocí napájecí kolejnice.

Linka D[editovat | editovat zdroj]

Linka D zahájila svůj provoz 4. září 1991 mezi stanicemi Gorge-de-Loup a Grange-Blanche. Zpočátku byly vlaky řízeny řidičem. Trasa byla 11. prosince 1992 prodloužena do stanice Gare de Vénissieux, v této době také přešel provoz linky na automatický. Gumokolové vlaky metra jezdí automaticky bez řidiče. Jsou ovládány pomocí systému MAGGALY (Métro Automatique à Grand Gabarit de l’Agglomération Lyonnaise). 28. dubna 1997 byla trasa opět prodloužena, tentokrát do stanice Gare de Vaise.

Linka D je ze všech linek Lyonského metra nejhlubší. Byla postavena především ražbou. Prochází pod oběma řekami, které protékají Lyonem - Rhônou a Saônou. Taktéž je se svými 13 kilometry nejdelší Lyonskou linkou.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Metro, stejně jako zbytek veřejné dopravy, je provozováno společností SLTC (Société lyonnaise de transports en commun - městská hromadná doprava v Lyonu). SLTC je pod záštitou TCL (Transports en commun lyonnais - veřejná doprava v Lyonu). Je provozováno pod jménem SYTRAL (Syndicat de transports de l'agglomération lyonnaise).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyon Metro na anglické Wikipedii.