Metro v Doněcku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa sítě. V současné době se buduje úsek červené linky na jihovýchodě

Ve čtvrtém největším městě na Ukrajině, Doněcku, se buduje již od první poloviny 90. let systém metra (Doněcké metro - ukrajinsky Донецьке метро, rusky Донецкое метро).

Po svém dokončení by se jednalo o čtvrtý systém svého typu v zemi, po Kyjevu, Charkovu a Dněpropetrovsku. Podle současného dlouhodobého plánu bude v několika etapách celkem vybudováno 22 stanic na 3 linkách (Proletarsko-Kijevskaja, Gorjacko-Makejevskaja a Petrovsko-Krasnogvardějskaja) které vytvoří v centru města přestupní trojúhelník, typický pro podzemní dráhy sovětského typu. Vybudování podzemní dráhy by ulevilo tramvajím a trolejbusům.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech překročil Doněck hranici 1 milionu obyvatel. Dopravní problémy se začaly zhoršovat, a podle vzoru ostatních měst tehdejšího SSSR se tedy rozhodlo o vybudování metra. První projekty spatřila veřejnost v roce 1984, avšak s realizací stavby se začalo později. Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny vydala vláda 30. prosince 1991 dekret o vystavění podzemní dráhy ve městě. První stavební práce na 9,67 km dlouhém úseku (6,12 km ražených a 3,55 km hloubených) nakonec tedy začaly roku 1992, metro mělo začít jezdit od roku 2002.

Podle původního projektu se však postupovalo pouhé tři roky. Finanční problémy, do kterých upadla celá doněcká oblast i s městem, nakonec donutily datum otevření metra oddálit na rok 2005. I přestože tento termín slíbil ukrajinský premiér Valerij Pustovojtenko, nakonec došlo opět ke skluzům a zastavení stavebních prací na prvním šest stanic dlouhém úseku. Pokračovat se začalo až v roce 2000, a to i přesto, že se finanční situace města nijak nezlepšila. Dělníci, pracující na stavbě metra například nedostávají pravidelně výplaty, roku 2003 stávkovali. Do současné doby již bylo utraceno na budování celého systému okolo 48 milionů eur.

V roce 2004 ukrajinská vláda oznámila, že není možné dokončit výstavbu metra před rokem 2010; přesto mnoho optimistických odhadů počítá s rokem 2007, druhé desetiletí 21. století patří spíše pesimistickým odhadům. Financování stavby probíhá jak z městského, tak státního rozpočtu.

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Stanice budovaného úseku Proletarsko-Kijevské linky (jedná se o jeho jižní část). Názvy stanic jsou uvedené v ruské transkripci.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu