Metro v Barceloně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Metro v Barceloně
Barcelona Metro Logo.svg
Délka sítě 125[1][2] km
Počet linek 11
Počet stanic 166
Datum otevření 1924
Parametry
Typ metra klasické metro
Rozchod kolejí 1 672 mm (L1)
1 435 mm (L1, L7, L9 a L11)
1 000 mm (L8)
Přívod proudu Napájecí kolejnicí
Napětí 1500 V
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů
Počet vozů
Depa
Pohled do stanice Can Peixauet.
Stanice Plaça de Catalunya (linka L1)
Stanice Universitat (linka L1)
Stanice Gavarra (linka L5)
Automaty na jízdenky, stanice Sants Estació

Metro v Barceloně, neboli Barcelonské metro (katalánsky a španělsky Metro de Barcelona) tvoří základ městské hromadné dopravy v Barceloně. Je to rozsáhlá síť elektrifikovaných železnic, které se nachází v centru Barcelony pod zemí, na předměstích potom nad zemí. Od 20. září 2011 se Barcelonské metro skládá z 11 linek v celkové délce 125 kilometrů. V roce 2002 oznámila společnost ATM, že v budoucnu budou postaveny další dvě linky - L12 a L13.[3] Od roku 2009 jsou linky L11, L9 a L10 (chronologicky) bez strojvedoucího.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Barcelonské metro bylo založeno v roce 1924 s výstavbou Gran Metra mezi Lesseps a Náměstím Katalánska. Dnes je součástí linky L3. O dva roky později bylo postaveno Metro Transversal (dnes součást linky L1) mezi Plaça de Catalunya a la Bordeta. To zajistilo spojení centra města s Plaça d'Espanya.

Dnes se síť metra skládá z jedenácti linek, které jsou zprostředkované dvěma společnostmi. První společností je Transports Metropolitans de Barcelona, zkráceně TMB. TMB zajišťuje provoz na hlavních podzemních linkách. Druhou společností je Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya, zkráceně FGC, nebo Katalánské vládní dráhy. FGC zajišťuje provoz tří integrovaných, příměstských linek, které vedou až do metropolitní oblasti. Ceny jsou integrovány do městského systému Autoritat del Transport Metropolità, jenž zahrnuje místní a regionální autobusovou a vlakovou dopravu. 98% tratí je pod povrchem země.

Linkové vedení[editovat | editovat zdroj]

A colour-coded schematic map of the Barcelona Metro network.
Síť Barcelonského metra

Síť metra provozovaná společností TBM se skládá z osmi linek. Konkrétně linky L1 až L5 a L9 až L11. Linky jsou na mapách metra odlišovány pomocí různých barev. Společnost FGC spravuje linky L6, L7 a L8. Žádná z linek Barcelonského metra nemá svůj vlastní název. Obecně se rozlišují podle jejich barev nebo podle počtu a jména jejich zastávek. Pozemní lanová dráha de Montjuïc je na mapách uvedena jako součást barcelonského sítě metra. Dráha je přímo připojena k metru ve stanici Paral•lel. Takto vypadá linkové vedení:

Linka Stanice Provozovatel Současná délka Schválená délka Současný počet stanic Schválený počet stanic Rok otevření
Linka L1 (Barcelonské metro)L1.gif
Hospital de BellvitgeFondo TMB 20.700 km 29.758 km 29 38 1929
Linka L2 (Barcelonské metro)L2.gif
Paral•lelBadalona Pompeu Fabra TMB 13.700 km 18.466 km 18 34 1959
Linka L3 (Barcelonské metro)L3.gif
Zona UniversitàriaTrinitat Nova TMB 18.400 km 20.024 km 26 36 1924
Linka L4 (Barcelonské metro)L4.gif
Trinitat NovaLa Pau TMB 16.700 km 18.916 km 22 26 1926
Linka L5 (Barcelonské metro)L5.gif
Cornellà CentreVall d'Hebron TMB 18.900 km 19.168 km 26 27 1959
Linka L6 (Barcelonské metro)L6.gif
Pl. CatalunyaReina Elisenda FGC 5.384 km 8.198 km 9 12 1863
Linka L7 (Barcelonské metro)L7.gif
Pl. CatalunyaAv. Tibidabo FGC 4.634 km 4.634 km 7 7 1954
Linka L8 (Barcelonské metro)L8.gif
Pl. EspanyaMolí Nou-Ciutat Cooperativa FGC 11.266 km 11.266 km 11 11 1983
Linka L9 (Barcelonské metro)L9.gif
La SagreraCan Zam TMB 3.9 km 47.9 km 8 52 2009
Linka L10 (Barcelonské metro)L10 barcelona.svg
La SagreraGorg TMB 6 2010
Linka L11 (Barcelonské metro)L11.gif
Trinitat NovaCan Cuiàs TMB 2.109 km 5 2003
Podzemní lanová dráha MontjuïcFmontjuic.svg
Parc de MontjuïcParal•lel TMB 0.758 km 2 1928

Linky L9 a L10[editovat | editovat zdroj]

Podrobnosti o kapacitě vlaků.

V současné době probíhají na linkách L9/L10 stavební práce. Tyto práce budou probíhat od Badalony až po Barcelonské letiště. Linky, které sdílejí prostřední úsek mezi Bon Pastorem a Torrassou (linka L1) budou jedním z nejdelších automatizovaných linek metra v Evropě. Jejich celková délka bude 47,8 kilometrů a budou mít 55 stanic. K červnu 2010 je otevřeno 11 stanic. Projekt byl schválen v roce 2010[4], ale byl zpochybněn kvůli technickým problémům a některé jeho části budou podrobeny další geologické analýze.

Zamýšlené linky[editovat | editovat zdroj]

Linky L12 a L13 jsou momentálně plánovány jako přídavky ke stávající síti.

Linka L12 R3[editovat | editovat zdroj]

Projekt pro linku L12 byl nedávno pojmenován R3 a měl by propojit některé městské části v oblasti Baix Llobregat jako například: Esplugues de Llobregat, Sant Joan Despí nebo Sant Just Desvern mnohem efektivněji, než podle původní myšlenky. Tyto oblasti by se přiblížily k Barceloně optimalizací dopravních spojů (autobusy, tramvaje a vlaky). Projekt má rozpočet skoro 870 milionů € a má být dokončen v roce 2015.

L13[editovat | editovat zdroj]

Tato linka by se stala spolu s linkou L11 jednou ze dvou podzemních rychlodrážních tramvajových linek, jenž by byla součástí sítě metra. Stejně jako u linky L11 je záměrem poskytnout přístup v kopcovitém území metropolitní oblasti: Nemocnice v Can Ruti v Badaloně. Původní projekt počítal pouze se třemi stanicemi, což nevylučuje další rozšíření.

Nová linka FGC[editovat | editovat zdroj]

Nová městská linka byla na konci roku 2010 navržena společností FGC. V případě dokončení povede z městské čtvrti Poblenou k Barcelonské univerzitě. Tato linka zatím nemá jméno ani číslo.[5][6][7]

Dřívější projekty[editovat | editovat zdroj]

Kromě výše zmíněných současných projektů byly od 60. let 20. století předloženy další. Například projekt linky číslo VI (v té době se dodržovala konvence římských číslic). V 80. letech byl představen projekt, kde linka vedla diagonálně od severozápadu k jihovýchodu.[8]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Cedule Barcelonského metra před stanicí Plaça de Catalunya.
Stanice Llefià

Od poloviny roku 2007 má Barcelonské metro v provozu 150 stanic obsluhované devíti linkami metra. Počet stanic vzroste po dokončení linek L9 a L10 na 209. Průměrná vzdálenost mezi jednotlivými stanicemi je 650 metrů.

Drtivá většina stanic trpí nedostatkem budov nebo venkovních vstupů, na rozdíl třeba od Londýnského metra. Vstup do stanice zajišťují schody, eskalátory a někdy i výtahy. Na cedulích Barcelonského metra se v horní části objevuje červený kosočtverec s písmenem M uvnitř. To je znak společnosti TMB. Dolní část cedule zůstává nevyužita. Druhý zprostředkovatel dopravních služeb, společnost FGC, má své firemní logo v podobě jiného kosočtverce uvnitř jednotlivých stanic. Jejich výzdoba v útrobách stanic je velmi decentní s výjimkou několika stanic.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Přístup pro lidi s tělesným postižením na invalidním vozíku nebo pro rodiče s kočárky se v posledních letech zlepšil, ale stále se nedá mluvit jako o zcela přístupném metru. Existuje projekt pro výstavbu výtahů, které dostanou tyto lidi z úrovně ulice k pokladně a od pokladny k jednotlivým nástupištím. Každopádně mnoho stanic stále zůstává bez bezbariérového přístupu.

Doprava v metropolitní oblasti Barcelony[editovat | editovat zdroj]

Metro v Barceloně je součástí celkové dopravní sítě. Jednotlivé jízdní tarify určuje Metropolitní dopravní úřad.

Mezi tyto služby patří dva rozsáhlé systémy, které fungují uvnitř i mimo hranice Barcelony. Jedním ze systémů je provozování příměstské vlakové dráhy společností Renfe. Druhým systémem je taktéž příměstská vlaková dráha, tentokrát provozovaná společností FGC. Tato dráha vždy začíná v místě stanice metra, kterou provozuje FGC (linky L6, L7 a L8, jenž obsluhuje většinu metropolitní oblasti).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Anglické[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TMB: Basic information [online]. TMB, [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. (anglicky) length of TMB lines
  2. Barcelona Metro [online]. UrbanRail.net, [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) length of FCG lines
  3. http://people.reed.edu/~reyn/metrobcn.pdf
  4. http://people.reed.edu/~reyn/Linia9.pdf
  5. http://www.transport.cat/viewtopic.php?f=2&t=10699&start=0
  6. http://www.montcada.eu/the-news/noticias-mirame/863-una-l%C3%ADnia-de-fgc-a-trav%C3%A9s-del-t%C3%BAnel-d%5C%27horta-i-el-tramvia,-entre-els-projectes-inclosos-al-pla-d%5C%27infraestructures.html
  7. http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=455671&page=405
  8. http://www.elperiodico.com/default.asp?idpublicacio_PK=46&idioma=CAS&idnoticia_PK=564816&idseccio_PK=1022

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barcelona Metro na anglické Wikipedii.