Methanosarcina acetivorans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Methanosarcina acetivorans

Vědecká klasifikace
Doména: Archaea
Kmen: Euryarchaeota
Třída: Methanomicrobia
Řád: Methanosarcinales
Čeleď: Methanosarcinaceae
Rod: Methanosarcina
Binomické jméno
Methanosarcina acetivorans

Methanosarcina acetivorans je metanogenní archeon z kmene Euryarchaeota. Je zajímavý tím, že má největší genom ze všech archeí, a to 5 751 492 párů bází.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Methanosarcina acetivorans se vyživuje metanogenním rozkladem kyseliny octové za vzniku metanu, nikoliv spalováním vodíku. Tvoří často mnohobuněčné útvary (sarciny), shluky několika buněk. Jeho genom ukazuje na velmi široké spektrum metabolických a buněčných prvků, jež jsou v jeho DNA kódovány. Zarážející je přítomnost genů pro nové methyltransferázy, monoxid dehydrogenáza skládající se z jediné podjednotky, shluk genů pro syntézu flagelinu (přestože nemá bičík) a dva shluky genů pro chemotaktický pohyb. Methanosarcina se tak zdá být ideálním modelovým organismem.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GALAGAN, James E, Chad Nusbaum, Alice Roy, Matthew G Endrizzi, Pendexter Macdonald, Will FitzHugh, Sarah Calvo, Reinhard Engels, Serge Smirnov, Deven Atnoor, Adam Brown, Nicole Allen, Jerome Naylor, Nicole Stange-Thomann, Kurt DeArellano, Robin Johnson, Lauren Linton, Paul McEwan, Kevin McKernan, Jessica Talamas, Andrea Tirrell, Wenjuan Ye, Andrew Zimmer, Robert D Barber, Isaac Cann, David E Graham, David A Grahame, Adam M Guss, Reiner Hedderich, Cheryl Ingram-Smith, H Craig Kuettner, Joseph A Krzycki, John A Leigh, Weixi Li, Jinfeng Liu, Biswarup Mukhopadhyay, John N Reeve, Kerry Smith, Timothy A Springer, Lowell A Umayam, Owen White, Robert H White, Everly Conway de Macario, James G Ferry, Ken F Jarrell, Hua Jing, Alberto J L Macario, Ian Paulsen, Matthew Pritchett, Kevin R Sowers, Ronald V Swanson, Steven H Zinder, Eric Lander, William W Metcalf, Bruce Birren The genome of M. acetivorans reveals extensive metabolic and physiological diversity. Genome Research. 2002-04, roč. 12, čís. 4, s. 532-42. Dostupné online. ISSN 1088-9051. DOI:11932238.