Messier 86

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 86
M86 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M86 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typčočková galaxie, eliptická galaxie, HI (21cm) source, zdroj infračerveného záření a zdroj rentgenového záření
TřídaS0(3)/E3[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu18. března 1781
Rektascenze12h 26m 11,7s[1]
Deklinace12°56′46″[1]
SouhvězdíPanna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V)20[2], 8,9[3], 9,83[3], 10,32[3], 7,5[4], 7,007[5], 6,327[5], 6,103[5], 12,908[6], 10,982[6], 10,201[6], 9,753[6] a 9,414[6]
Úhlová velikost8,9′x5,8′[1]
Vzdálenost56 000 000 ly
Plošná jasnost13,3[7]
Poziční úhel130°[7]
Rudý posuv−0,000 61
Kupa galaxiíKupa galaxií v Panně[8]
Metalicita [Fe/H]0,62
Označení v katalozích
Messierův katalogM 86
New General CatalogueNGC 4406
IRASIRAS 12234+1315 a IRAS F12234+1315
Uppsala General CatalogueUGC 7532
Principal Galaxies CataloguePGC 40653
Jiná označeníM 86, NGC 4406, UGC 7532, PGC 40653[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 86 (také M86 nebo NGC 4406) je čočková galaxie[8] (případně eliptická galaxie)[1] v souhvězdí Panny. Objevil ji Charles Messier 18. března 1781.[8] Galaxie je od Země vzdálená okolo 56 milionů ly[9] a je jedním z nejjasnějších členů Kupy galaxií v Panně.[8]

Pozorování

Poloha M 86 v souhvězdí Panny

M86 leží mezi souhvězdími Panny a Vlasů Bereniky v oblasti oblohy bez výrazných hvězd. Je možné ji najít přibližně v polovině spojnice hvězd Vindemiatrix (ε Virginis) a Denebola (β Leonis). Se sousední galaxií Messier 84 tvoří pár, který se společně vejde do zorného pole většiny hvězdářských dalekohledů. Triedrem je však viditelná pouze pod dokonale čistou oblohou a za vhodných podmínek, přestože je trochu jasnější než sousední galaxie M84. Její galaktické halo je viditelné dalekohledy o průměru 200 mm, ve kterých vypadá jako jasná skvrna, která se na okraji postupně ztrácí v okolní obloze. Její jádro je ovšem jasné. V jejím okolí je možné pozorovat i další galaxie, jako například NGC 4388 nebo NGC 4402.[10]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do srpna.

Historie pozorování

Tuto galaxii objevil Charles Messier 18. března 1781 a popsal ji kulatou mlhovinu bez hvězd s jasným středem a obklopenou slabým halem. Do svého katalogu ji zařadil pod číslem 86. Ve stejný den do katalogu zapsal ještě dalších 7 mlhavých objektů ležících v této oblasti oblohy, což jsou také členové Kupy galaxií v Panně, a navíc kulovou hvězdokupu Messier 92.[8] M86 a sousední M84 John Herschel shodně popsal jako velmi jasný rozsáhlý kulatý oblak nerozložitelný na hvězdy a s velmi světlým středem.[10]

Snímek středu Kupy v Panně. M86 je druhá jasná galaxie zprava. Autor: Chris Mihos (Case Western Reserve University)/ESO

Vlastnosti

Vzdálenost této galaxie nebyla dlouho přesně známa, protože se k Zemi přibližuje poměrně vysokou rychlostí 183 km/s[12] (některé prameny uvádí až 419 km/s[8]), což je v rozporu s Kupou galaxií v Panně, která se od Země naopak vzdaluje. Byla tak podezřívána, zda z kupy neuniká a nenachází se v jejím popředí - při svém pohybu prostorem směřuje přímo k Zemi. Tato rychlost je však pravděpodobně způsobena silným působením gravitace mezi galaxiemi v kupě a mohla ji získat při blízkém průchodu středovou oblastí kupy.[13]

Podle Hubbleovy klasifikace galaxií je M86 čočkovou nebo eliptickou galaxií,[8][1] stejně jako M84, se kterou má společnou také tu vlastnost, že má rozsáhlý systém kulových hvězdokup.[10] M86 je součástí Markarianova řetězu, který obsahuje 8 galaxií a táhne se od M84 po NGC 4477.[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M86 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 86 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SIMBAD.
  3. ↑ a b c Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  4. ↑ Michael Hilker: A deep view on the Virgo cluster core. In: Astronomy and Astrophysics. únor 2012. DOI 10.1051/0004-6361/201117163.
  5. ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  6. ↑ a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
  7. ↑ a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 4406 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f g FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 86 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-04-17]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  10. ↑ a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. ↑ Deklinace 13° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 77° od severního nebeského pólu. Severně od 77° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 77° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  12. ↑ SIMBAD Astronomical Database: Results for M 86 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ JACOBY, G. H.; KENNEY, J. D. P.; TAL, T.; CROWL, H. H.; FELDMEIER, J. J. Imaging and Spectroscopy of Large Scale H-alpha Filaments in M86. S. 1392. Bulletin of the American Astronomical Society [online]. Prosinec 2005 [cit. 2018-04-17]. Roč. 37, s. 1392. Dostupné online. Bibcode 2005AAS...20713806J. (anglicky) 
  14. ↑ NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Markarianův řetez k Messieru 64 [online]. astro.cz, 2017-06-24 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 

Literatura

Knihy

  • O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky) 

Mapy hvězdné oblohy

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 86 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 86 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 86 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 86 [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - V srdci Kupy galaxií v Panně [online]. astro.cz, 2015-04-07 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 

Objekty v Messierově katalogu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_86&oldid=16023192“