Menachem Elon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Menachem Elon
Menachem Elon v roce 1983
Menachem Elon v roce 1983
Narození1. listopadu 1923
Düsseldorf, Výmarská republika (dnes Německo)
Úmrtí6. února 2013 (89 let)
Jeruzalém, Izrael
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
VzděláníHebrejská univerzita
Alma materHebrejská univerzita v Jeruzalémě
Hebron Yeshiva
School of Law and Economics (Tel Aviv)
Povoláníbývalý soudce a místopředseda izraelského Nejvyššího soudu
OceněníIzraelská cena
Politická stranaLikud
Nábož. vyznáníjudaismus
DětiBinjamin Elon
Mordechaj Elon
PříbuzníOri Elon (vnuk)
FunkceJustice of the Supreme Court of Israel (1977–1993)
Deputy President of the Supreme Court of Israel (1988–1993)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menachem Elon (hebrejsky: מנחם אלון, žil 1. listopadu 19236. února 2013) byl izraelský právník a soudce, který v letech 1977 až 1993 působil jako soudce Nejvyššího soudu a zároveň v letech 1988 až 1993 jako místopředseda Nejvyššího soudu. V roce 1983 v prezidentské volbě neúspěšně kandidoval proti Chajimu Herzogovi.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v německém Düsseldorfu a v důsledku vzestupu nacismu v roce 1934 společně s rodinou emigroval do Nizozemska a o rok později do britské mandátní Palestiny. Studoval halachu (židovské náboženské právo) v Hebronské ješivě a vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde se později stal profesorem. Mimo jiné též působil jako hostující profesor na právnických školách Harvard University a New York University.

Napsal řadu děl na téma židovského náboženského práva a v průběhu svého působení v pozici soudce izraelského Nejvyššího soudu ve svých názorech často čerpal z principů židovského práva. Jeho soudní rozhodnutí zahrnují zákaz uvádění povahy neortodoxních konverzí do izraelských občanských průkazů a návrat dívky, která byla předána k adopci bez souhlasu rodičů.

Sehrál klíčovou roli ve hnutí Mišpat ivri (Hebrejské právo). Mezi jeho díla se řadí čtyřsvazkové dílo Jewish Law : History, Sources, Principles, zabývající se židovským právem, které je využíváno k akademickým účelům a pro výuku izraelských studentů práva. V roce 1979 mu byla za jeho počiny v oblasti práva udělena Izraelská cena.[1]

V roce 1983 kandidoval s podporou pravicové strany Likudprezidentské volbě proti Chajimu Herzogovi. Volbu prohrál poměrem hlasů 57 ku 61.[2] Měl pět dětí, mezi něž patří bývalý člen Knesetu a ministr Binjamin Elon a někdejší ředitel Ješivat ha-Kotel rabín Mordechaj Elon.

Zemřel 6. února 2013 ve věku 89 let.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menachem Elon na anglické Wikipedii.

  1. Recipients in 1979 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. Previous Presidential Elections [online]. Kneset [cit. 2011-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. MAGNEZI, Aviel. Justice Menachem Elon dies [online]. Ynetnews, 2013-02-06 [cit. 2013-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]