Melok hlíznatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Melok hlíznatý

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: baselkovité (Basellaceae)
Rod: melok (Ullucus)
Druh: melok hlíznatý
Binomické jméno
Ullucus tuberosus
Caldas, 1809
Melok hlíznatý

Melok hlíznatý (Ullucus tuberosus), z čeledi baselkovité je okopanina původem z kolumbijských, peruánských a bolivijských And. Obecně se v oblasti svého původu (Andy) označuje jako „ulluco“ nebo „melloco“.

Botanický popis[editovat | editovat zdroj]

Je to jednoletá vzpřímená bylina dosahující výšky 50 cm. Květy jsou oboupohlavné. Vytváří hlízy různého tvaru a barvy, které se po úpravě konzumují. Tato plodina je přizpůsobena velmi dobře vysokohorským podmínkám And, ale pěstuje se i v horských údolích. Hlíza obsahuje asi 85 % vody 5 % bílkovin, 10-14 % sacharidů a více vitaminu C.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Hlízy se konzumují pečené či vařené. Nať je používána jako zelenina. Využití nachází též v tradiční andské medicíně.

Agrotechnika[editovat | editovat zdroj]

Ulluco může být pěstována na chudých půdách. Ty musí být ale lehké. Je pH rezistentní, i když miluje pH v rozmezí 5,5 až 6,5. Je rezistentní vůči suchu. Je to krátkodenní rostlina. Požadavky na srážky se pohybují v rozmezí 800-1400 mm ročně. Je mrazuvzdorná, ale pouze do určité míry.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožuje se malými hlízkami, plátky hlíz, či očky. Mezi výsadbou a sklizní je 5 - 9 měsíců vegetace.

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň bývá v tradičních podmínkách malá (Andy), na vynikajících parcelách však může dosahovat výnosu až 15 t/ha.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]