Meiringen-Innertkirchen-Bahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Meiringen-Innertkirchen-Bahn
MIB Be 4/4 8 v Innertkirchenu
MIB Be 4/4 8 v Innertkirchenu
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Provozovatel dráhy MIB
Technické informace
Délka 4,96 km km
Rozchod koleje 1000 [1] mm
Napájecí soustava 1,2 kV DC
Maximální sklon 20 ‰
Počet kolejí 1
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda počet stanic: 7 (8)
depo
4,99 km Innertkirchen MIB 637 m n. m.
4,44 km Innertkirchen Post MIB 628 m n. m.
tunel Cheisten 63 m
4,15 km Unterwasser 627 m n. m.
3,38 km Aareschlucht Ost 621 m n. m.
tunel Kirchet 1.502 m
1,37 km Aareschlucht West 608 m n. m.
0,65 km Alpbach 602 m n. m.
0,16 km Meiringen MIB 597 m n. m.
0,00 km Meiringen
Zentralbahn
směr Luzern,Interlaken
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vstup do zastávky Aareschlucht Ost

Meiringen-Innertkirchen-Bahn (MIB) je úzkorozchodná železnice ve Švýcarsku s rozchodem 1000 mm. Spojuje městečka Meiringen a Innertkirchen, vzdálených 5km, s několika mezilehlými zastávkami.

Historie

Trať byla původně postavena jako stavební železnice při budování vodních přehrad v Oberhasli a v průsmyku Grimsel Pass. Společnost Kraftwerke Oberhasli (KWO) byla založena v roce 1923 za účelem stavby a provozu železnice. Trať byla otevřena v roce 1926. Z počátku bylo na trati nasazeno několik parních lokomotiv Mallet, převzatých od Rhätische Bahn. I když byla trať primárně určena ke stavební dopravě, byla zde taktéž v omezené míře provozována i osobní doprava pro zaměstnance a jejich rodiny. V současnosti je tomu obráceně, a hlavní přepravní kapacita je věnována osobní dopravě.

V roce 1946 obdržela společnost licenci pro provozování veřejné osobní - železniční přepravy, a za tímto účelem byla taktéž založena společnost Mieringen-Innertkirchen-Bahn (MIB), která byla dceřinou společností vlastníků KWO.

Při obnovování provozní licence v roce 1976, bylo rozhodnuto o zásadní modernizaci tratě a vozového parku. Původní vozový park byl pro cestující značně nepohodlný a taktéž byl na konci své ekonomické životnosti. Trať byla elektrifikována a byly nasazeny elektrické tramvaje. V současné době se pro osobní dopravu používají tři kolejová vozidla. Denně je vypraveno až 17 spojů tam-zpět. Nákladní doprava je naopak provozována na základě poptávka, z velké části pro dopravu náhradních dílů pro elektrárny, které patřily dříve pod Brünigbahn, nyní Zentralbahn.

Trasa

Trať začíná v Meiringenu, kde je přípoj na Zentralbahn. I když obě společnosti působící v Meiringenu používají stejný rozchod 1000 mm, není možný přechod trakčních strojů z jedné trati na druhou z důvodu rozdílné elektrifikace (MIB 1,2 kV DC / Zentralbahn - 15kV 16,7Hz AC). Toto by mohly vyřešit univerzální multisystémové lokomotivy v budoucnu.

Z celkové délky tratě 4,99 km je 1,5 km vedeno tunelem s tunelovou zastávkou Aareschlucht Ost.

Trať končí v Innertkirchenu, kde je také drážní depo.

Bem 4/4 Nummer 6 v Innertkirchenu

Vozový park

Bem 4/4 6 v Innertkirchen Ba 2/2 3 (1931) - vyřazeny z provozu v roce 1979. Prodány německé železniční společnosti German Railway Society v Bruchhausen-Vilsen, kde je má označení T46.
Bem 4/4 6-7 (1952) - ex Oberrheinische Eisenbahn railcars 63, 65 and 68. Koupeny a přestavěny v roce 1977. Vůz č. 6 byl zprovozněn až v roce 1999 vůz č. 7 až v roce 2001.
Be 4/4 9 (1961) - ex Regionalverkehr Bern-Solothurn Be 4/4 74. Koupeny v roce 1997. Plánována rekonstrukce jako historického vozu RBS, ukončena až v roce 2007 z důvodu vysokých nákladů na odstranění azbestu.
Tm II 10 (1959) - ex Brünigbahn Tm II 980
Be 4/4 8 (1996) - nový vůz vyrobený v Stadler Rail
BDe 4/4 11 (1953) - ex Chemins de fer du Jura BDe 4/4 604. Koupen a opraven v roce 2005.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Meiringen-Innertkirchen-Bahn na anglické Wikipedii a Meiringen-Innertkirchen-Bahn na německé Wikipedii.

Externí odkazy