Megakaryocyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Megakaryocyty v kostní dřeni (na obrázku dva růžové objekty uprostřed)

Megakaryocyt je velká buňka, z níž vznikají krevní destičky. Vzniká z hematopoetické kmenové buňky, má mnoho jader (asi 4–násobek DNA přítomné v diploidních buňkách) a dosahuje velikosti 40–150 mikrometrů. Nejvíce megakaryocytů se nachází v kostní dřeni, ale jsou přítomny také v plicích a v menší míře i v jiných orgánech.[1]

Tvorba krevních destiček neprobíhá typickým způsobem, jako u zbytku krvetvorby, protože krevní destičky vlastně nejsou buňky. Megakaryocyt zřejmě tvoří cytoplazmatické výběžky zasahující přímo do dutiny krevních vlásečnic a destičky se z megakaryocytů pouze odlamují jako váčky cytoplazmy.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.  
  2. JUNQUEIRA, Luiz Carlos; CARNEIRO, Jose. Basic Histology text and atlas. 11. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2005.