Medvěd ušatý
 Medvěd ušatý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Třída | Savci (Mammalia) |
| Řád | Šelmy (Carnivora) |
| Podřád | Psotvární (Caniformia) |
| Čeleď | Medvědovití (Ursidae) |
| Rod | Medvěd (Ursus) |
| Druh | Medvěd ušatý (Ursus thibetanus) |
| Binomické jméno | |
| Ursus thibetanus G. Cuvier, 1823 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medvěd ušatý (Ursus thibetanus) patří mezi menší medvědy, obývá střední a východní Asii, stoupá vysoko do hor a docela obratně šplhá po stromech. V přírodě se živí hlavně kořínky, žaludy, ořechy, výhonky a jinými plody, je téměř úplný vegetarián, někdy se v jeho jídelníčku vyskytuje také med a hmyz, např. mravenci, a také si občas chodí přilepšit na lidské pole.
Charakteristika
Je do značné míry podobný baribalovi. Samec váží 110 – 150 kg, samice 65 – 90 kg. Délka jeho těla se pohybuje mezi 140 a 180 cm. Dožívá se až 25 let. Od ostatních medvědů se medvěd ušatý liší štíhlejší tlamou, černě zbarvenou srstí a především bílou skvrnou do tvaru V či Y umístěnou na hrudi. Delší srst na lopatkách a po stranách krku tvoří dojem límce. Samci jsou přibližně o 20 % větší než samice. Mají skvělý čich, ale zrak a sluch není tak dobře vyvinutý, jak lze poznat i podle jejich dlouhého čenichu a drobných očí a středně velkých kulatých uší. Jejich silné a dlouhé tlapy mají vyzbrojeny dlouhými nezatažitelnými drápy. Chodí pomalu a ostražitě. Při chůzi se dotýkají země jako člověk tedy pěti prsty a patou (jsou ploskochodci), ale v nebezpečí dovedou běhat a šplhat velmi rychle a obratně. Dospělí jedinci tráví více než polovinu své aktivity na stromech, kde získávají potravu. Žije samotářsky kromě období páření v říjnu. Chová se mírumilovně a člověku se vyhýbá. Je-li vyrušen ze zimního spánku svého narušitele může napadnout.
Výskyt
Obývá střední, jižní, východní a jihovýchodní Asii. Žije hlavně v tropických a subtropických lesech. Raději žije v hornatých územích, odkud v letním období vystupuje do výšek okolo 3500–3700 m n. m. S blížící se zimou schází níže do údolí. Pro četnost výskytu Medvěda Ušatého je největší hrozba mizení vhodného prostředí a především zvětšující se poptávka po žluči. Žluč medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském lékařství, jsou chováni na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána a to při plném vědomí. Odhaduje se, že je v Číně využíváno přes 9000 zvířat.
Rozmnožování
Probíhá v říjnu. Samice jsou pohlavně schopné mít mláďata ve druhém až třetím roce života. Březost trvá 6 – 7 měsíců, potom v únoru vrhá 1 – 4 mláďata. Mláďata jsou po narození slepá a holá. Z brlohu odchází společně s matkou během května. V její blízkosti přebývají min. dva roky od narození.
Literatura
- Obratlovci,1. čes. vyd.,1994,Nakladatelský dům OP
- Heráň, Ivan : Medvědi a pandy,1985,2. vyd.,Státní zemědělské nakladatelství
- Gansloßer, Udo : Medvědi,c2005,1.vyd.,Fraus