Medvěd brýlatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Medvěd brýlatý

Medvěd brýlatý v řece
Medvěd brýlatý v řece

Medvěd brýlatý v Houstonské Zoo

Medvěd brýlatý v Houstonské Zoo
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Šelmy (Carnivora)
Podřád: Psotvární (Caniformia)
Čeleď: Medvědovití (Ursidae)
Rod: Medvěd (Tremarctos)
Binomické jméno
Tremarctos ornatus
Georges Cuvier, 1825
Tremarctos ornatus distribution.svg

Medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus) kterému se někdy říká Andský medvěd, je jedním z menších druhů medvěda. V kohoutku měří 70-90 cm a délka těla činí 130-210 cm. Samec váží 130-200 kg, zatímco samice jen 40-65 kg. Jeho rodové jméno (Tremarctos) je odvozeno od bílé srsti okolo očí, díky které vypadá, jako kdyby nosil brýle. Ornatus v latině znamená ornament nebo ozdoba a lze takto nazvat veškerou medvědovu bílou výzdobu na jeho jinak černé srsti.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Medvěd brýlatý žije v horách na severozápadě Jižní Ameriky v nadmořské výšce 200 až 4500 metrů. Lze ho tedy v přírodě spatřit jen ve Venezuele, v Kolumbii, v Peru, Ekvádoru , v Bolívii a v Chile. Medvěd brýlatý je jediným zástupcem medvědovitých, který žije v Jižní Americe, a zároveň je také jediným z rodu Tremarctos. Tento druh je ale nejvíce ohroženým druhem medvěda na světě (nepočítáme-li Pandu velkou), protože je závislý na deštném pralese a díky jeho kácení a přeměňování na zemědělskou půdu utrpěl tento druh značnou újmu. Navíc je loven domorodým obyvatelstvem. Lze ho ale také potkat i na travnatých pláních a v křovinách.

Způsob života a potrava[editovat | editovat zdroj]

Medvěd brýlatý je typický denní živočich a samotář, ale není teritoriální. Tento druh medvěda si pomocí silných větví staví hnízdo na stromě, kde tráví dost času. Proto se rád zdržuje ve vlhkých lesích, kde nalézá i dostatek potravy. Je vegetarián, takže požírá listy, trávu, kořínky a plody ovoce. Na severozápadě území svého výskytu se živí i mladými palmami, které vyrve ze země i s kořenem. Dovede se ale i vyšplhat až do koruny dospělé palmy, na které jí ořechy a listy. V sušších oblastech požírá kaktusy. Jídelníček si občas zpestří pojídáním hmyzu či zdechlin.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Tito medvědi se páří ve velmi odlehlých končinách, které jsou velmi těžko dostupné, takže se toho neví mnoho, ale ví se, že samice přivádějí svá 1-3 mláďata na svět v červenci po asi 250denní březosti. Ta jsou při narození slepá a křehká, takže je samice při jakýchkoliv známkách nebezpečí zuřivě brání, podobně jako samice jiných druhů medvědů. Poté, co mláďata povyrostou, jsou velmi hravá a pořád vylézají na okolní stromy nebo skály. U matky se zdržují ještě asi tak rok, než vyrostou tak, že se postarají sama o sebe. Pohlavně dospějí ve 2 letech života.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • IMP BV/International Master Publishers - Encyklopedie zvířat, CZ-P-60-10-20-073

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]