Medomet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Medomet

Medomet je zařízení pro získávání medu ze včelích plástů. Funkce medometu je založena na působení odstředivé síly.

Podle uspořádání rámků rozlišujeme medomety:

  • tangenciální
  • Podle uspořádání koše medometu rozlišujeme tangenciální medomety:
  • zvratné – při změně smyslu otáček se kazety s plásty samy otočí
  • nezvratné – plásty je nutné otáčet ručně
    • plásty jsou rozloženy plochou ke stěně medometu
    • vytáčí se nejprve jedna a pak druhá strana
    • vytáčení probíhá vyšší rychlostí kratší dobu (± 2–3 minuty)
    • účinnost vytáčení je vyšší zejména u hustějšího či melecitózního medu
  • radiální
    • plásty jsou rozloženy paprskovitě ke stěně medometu – neotáčí se
    • mají jednodušší konstrukci
    • vytáčení probíhá nižší rychlostí delší dobu (± 10 minut)
    • účinnost vytáčení je nižší u vychladlých plástů či hustšího medu

Historie[editovat | editovat zdroj]

Medomet vynalezl Franz von Hruschka v roce 1865. Traduje se, že k objevu pomohla náhoda – neteř Franze von Hruschky nesla domů med v košíčku, kterým tak vytrvale točila, až veškerý med vytekl. První medomety byly dřevěné, později kovové, pocínované nebo s ochranným nátěrem. V současnosti je tendence používat z hygienických důvodů medomety nerezové nebo s plastovým pláštěm a nerezovým košem.

Před vynálezem medometu se med z plástů lisoval, nechával vykapat nebo vyžvýkával. Plásty většinou nešlo použít opakovaně, byly zničené.