Mechthilda z Magdeburku
Mechthilda (Mechtilda) z Magdeburku | |
---|---|
Mechthilda z Magdeburku | |
panna | |
Narození | 1207? Magdeburské arcibiskupství |
Úmrtí | 1282 klášter Helfta |
Svátek | 15. srpen, 26. únor nebo 19. listopad |
Státní občanství | Německo |
Řád | Cisterciácký řád |
Vyznání | katolická církev |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, luteránství a anglikánská církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mechthilda z Magdeburku (také Mechtilda, Mechtild, Matilda nebo Matelda, německy Mechthild von Magdeburg, kolem 1207 na území Magdeburského arcibiskupství – 1282 klášter Helfta) byla německá řeholnice a mystička.
Život a dílo
Pravděpodobně pocházela z urozené rodiny a měla dobré vzdělání. Ve 12 letech prodělala mystickou zkušenost. Později opustila rodný dům, připojila se k bekyním z Magdeburku a terciářkou dominikánského řádu a působila zde asi 40 let.
Žila hlubokým kontemplativním životem. Kolem roku 1250 začala na popud svého zpovědníka, dominikána Jindřicha z Halle, zapisovat své mystické zkušenosti. Celkem je autorkou sedmi knih, zejména proslula německy psanou knihou Tekoucí světlo Božství (v originále Ein vliessende lieht miner gotheit), která byla v roce 1345 přeložena do latiny. Jádrem jejího učení je, že "duše se musí zbavit všeho, co přichází skrze smysly, paměť a představivost, dokonce i svých ctností, aby dosáhla spojení s Bohem. Toto proměňující spojení se odehrává v samé podstatě bytí duše, v jejím nejčistším stavu. Mechtildino dílo je v rámci tradice sv. Bernarda výsostně kristologické, ale zároveň utváří "mystiku bytí." (Eckhart).
Kolem roku 1270 odešla do kláštera v Helftě, kde také zemřela.
Mystická nauka
Mechtilda Magdebrurská ve svém duchovním díle sleduje asketickou cestu o sedmi stupních, které vedou k mystickému sjednocení, které je pojednáno jako substanciální jednota duše s Bohem. Je představitelkou snubní mystiky a byla též vizionářkou a prorokyní, tak jako řada velkých postav kláštera v Helftě. Ve své mystice lásky zdůrazňuje vzájemnost touhy mezi duší a Bohem, což nachází svůj výraz v radosti a veselí mystického tance.
Památka
Památka Mechthildy z Magdeburku je v katolické církvi 15. srpna (není zde však počítána ke svatým a blahoslaveným), v luteránství 26. února (německý luteránský Evangelischer Namenkalender) a v anglikánství 19. listopadu (podle Book of Common Worship).
V Magdeburku Mechthildu od roku 2010 připomíná socha Svatá Mechthilda z Magdeburku (Die heilige Mechthild von Magdeburg), jejíž autorkou je Susan Turcotová, a Mechthildino jméno nese také asteroid 873 Mechthild.
České překlady
- MAGDEBURSKÁ, Mechtilda. O lásky cestě. Přeložil Oldřich Novotný. Obrození. 1912, 1, 486-490.
- Tekoucí světlo božství. Překlad Josef Ševčík. Babice: [b. n], 1910. 78 s.
- Tekoucí světlo božství sestry Mechtildy Magdeburské. Ze staré němčiny přeložili P. Josef Ševčík a P. Ludvík Vrána. Stará Říše na Moravě: (M. Floriánová), 1920. 256 s. cnb000641427.
Zajímavosti
- Český básník Stanislav Kostka Neumann napsal obsáhlou báseň Mechtilda z Magdeburku a publikoval ji ve sbírce Bohyně, světice, ženy: torso (ve vydáni z roku 1915 je na str. 37–43; dostupné online).
Odkazy
Literatura
- BORRIELLO, Luigi ed. et al. Slovník křesťanských mystiků. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. 767 s. ISBN 978-80-7195-198-8. [Stať „Mechtilda Magdeburská" je na str. 562–563.]
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. ISBN 80-85527-75-8. S. 425.
- SCHMIDT, Margot. Svatá Mechtilda Magdeburská. In: ARRUPE, Pedro et al. Božské Srdce: teologická reflexe. Vyd. 1. Velehrad: Centrum Aletti Velehrad-Roma, 2002. 196 s. ISBN 80-86045-86-2. [Studie o Mechtildě Magdeburské je na str. 137–149.]
- Gertruda z Helfty, Mechtilda Magdeburská, in Božské Srdce - teologická reflexe. Refugium, 2002. 196 s. ISBN 80-86045-86-2, s. 124–149.