Mechthilda z Magdeburku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mechthilda (Mechtilda) z Magdeburku
Mechthilda z Magdeburku
Mechthilda z Magdeburku
panna
Narození1207?
Magdeburské arcibiskupství
Úmrtí1282
klášter Helfta
Svátek15. srpen, 26. únor nebo 19. listopad
Státní občanstvíNěmecko
ŘádCisterciácký řád
Vyznáníkatolická církev
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství, luteránství a anglikánská církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mechtilda z Magdeburgu

Mechthilda z Magdeburku (také Mechtilda, Mechtild, Matilda nebo Matelda, německy Mechthild von Magdeburg, kolem 1207 na území Magdeburského arcibiskupství – 1282 klášter Helfta) byla německá řeholnice a mystička.

Život a dílo

Pravděpodobně pocházela z urozené rodiny a měla dobré vzdělání. Ve 12 letech prodělala mystickou zkušenost. Později opustila rodný dům, připojila se k bekyním z Magdeburku a terciářkou dominikánského řádu a působila zde asi 40 let.

Žila hlubokým kontemplativním životem. Kolem roku 1250 začala na popud svého zpovědníka, dominikána Jindřicha z Halle, zapisovat své mystické zkušenosti. Celkem je autorkou sedmi knih, zejména proslula německy psanou knihou Tekoucí světlo Božství (v originále Ein vliessende lieht miner gotheit), která byla v roce 1345 přeložena do latiny. Jádrem jejího učení je, že "duše se musí zbavit všeho, co přichází skrze smysly, paměť a představivost, dokonce i svých ctností, aby dosáhla spojení s Bohem. Toto proměňující spojení se odehrává v samé podstatě bytí duše, v jejím nejčistším stavu. Mechtildino dílo je v rámci tradice sv. Bernarda výsostně kristologické, ale zároveň utváří "mystiku bytí." (Eckhart).

Kolem roku 1270 odešla do kláštera v Helftě, kde také zemřela.

Mystická nauka

Mechtilda Magdebrurská ve svém duchovním díle sleduje asketickou cestu o sedmi stupních, které vedou k mystickému sjednocení, které je pojednáno jako substanciální jednota duše s Bohem. Je představitelkou snubní mystiky a byla též vizionářkou a prorokyní, tak jako řada velkých postav kláštera v Helftě. Ve své mystice lásky zdůrazňuje vzájemnost touhy mezi duší a Bohem, což nachází svůj výraz v radosti a veselí mystického tance.

Památka

Památka Mechthildy z Magdeburku je v katolické církvi 15. srpna (není zde však počítána ke svatým a blahoslaveným), v luteránství 26. února (německý luteránský Evangelischer Namenkalender) a v anglikánství 19. listopadu (podle Book of Common Worship).

V Magdeburku Mechthildu od roku 2010 připomíná socha Svatá Mechthilda z Magdeburku (Die heilige Mechthild von Magdeburg), jejíž autorkou je Susan Turcotová, a Mechthildino jméno nese také asteroid 873 Mechthild.

České překlady

  • MAGDEBURSKÁ, Mechtilda. O lásky cestě. Přeložil Oldřich Novotný. Obrození. 1912, 1, 486-490.
  • Tekoucí světlo božství. Překlad Josef Ševčík. Babice: [b. n], 1910. 78 s.
  • Tekoucí světlo božství sestry Mechtildy Magdeburské. Ze staré němčiny přeložili P. Josef Ševčík a P. Ludvík Vrána. Stará Říše na Moravě: (M. Floriánová), 1920. 256 s. cnb000641427.

Zajímavosti

  • Český básník Stanislav Kostka Neumann napsal obsáhlou báseň Mechtilda z Magdeburku a publikoval ji ve sbírce Bohyně, světice, ženy: torso (ve vydáni z roku 1915 je na str. 37–43; dostupné online).

Odkazy

Literatura

  • BORRIELLO, Luigi ed. et al. Slovník křesťanských mystiků. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. 767 s. ISBN 978-80-7195-198-8. [Stať „Mechtilda Magdeburská" je na str. 562–563.]
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. ISBN 80-85527-75-8. S. 425. 
  • SCHMIDT, Margot. Svatá Mechtilda Magdeburská. In: ARRUPE, Pedro et al. Božské Srdce: teologická reflexe. Vyd. 1. Velehrad: Centrum Aletti Velehrad-Roma, 2002. 196 s. ISBN 80-86045-86-2. [Studie o Mechtildě Magdeburské je na str. 137–149.]
  • Gertruda z Helfty, Mechtilda Magdeburská, in Božské Srdce - teologická reflexe. Refugium, 2002. 196 s. ISBN 80-86045-86-2, s. 124–149.

Související články

Externí odkazy