Mechorosty

Mechorosty
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	vyšší rostliny (Embryophyta);
Nadoddělení	mechorosty (Bryophytae, Bryophyta sensu lato);
Oddělení
	Hlevíky (Anthocerotophyta); Játrovky (Marchantiophyta); Mechy (Bryophyta);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mechorosty (Bryophyta sensu lato) jsou bazální klad vyšších rostlin, které ještě nemají vytvořená pravá vodivá pletiva. Jejich těla mají charakter stélky, která je buď rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy, nebo je lupenitá (známe i přechody mezi oběma formami).

Monofylie mechorostů byla v minulosti zpochybněna a převažoval názor, že se jednotlivá oddělení (mechy, játrovky a hlevíky) odvětvovala postupně a mechorosty tak tvoří pouze skupinu ekologickou. Nové fylogenetické studie však podporují mechorosty jako přirozený taxon, kde hlevíky (Anthocerotophyta) tvoří bazální skupinu sesterskou k taxonu Setaphyta, který slučuje mechy (Bryophyta) a játrovky (Marchantiophyta).^[1]^[2]^[3]

Pro území České republiky je udáváno 863 druhů mechorostů (4 hlevíky, 207 játrovek a 652 mechů)^[4].

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Mechorosty jsou zelené rostliny nižšího vzrůstu (nejvyšším zástupcem je novoguinejský mech druhu Dawsonia superba, dorůstající výšky až 70 cm). Největší biomasu tvoří na stanovištích s vysokou vzdušnou vlhkostí, některé jsou vyloženě vodní (např. Platihypidium riparioides), značný počet druhů osídluje i suché xerotermní biotopy (např. Polytrichum piliferum). Osídlují všechny biotopy s výjimkou moře, největší význam mají v rašeliništích. Od zelených řas se odštěpily již v průběhu prvohor, jejich předkové pocházeli patrně ze skupiny parožnatek.

Rodozměna[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi výtrusné rostliny a na rozdíl od ostatních vyšších rostlin je v jejich životním cyklu dominantní životní formou haploidní gametofyt. Gametofyt vyrůstá z haploidního výtrusu (spora) jako tzv. prvoklíček (protonema), který doroste v mechovou rostlinku (gametofor); ta nese pohlavní orgány (gametangia): samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archaegonia). Oplození vyžaduje vodní prostředí - samčí gamety jsou aktivně pohyblivé biciliátní spermatozoidy (dvoubičíkaté spermatické buňky). Z diploidní zygoty se vyvíjí sporofyt, který je v drtivé většině případů závislý na gametofytu, ze kterého vyrůstá a který ho také vyživuje (výjimkou je např. zelený sporofyt mechu druhu Buxbaumia viridis). Jinak převážně nezelený sporofyt je tvořen štětem (seta) a tobolkou (capsula), kde dochází k meiotickému dělení a následně k tvorbě haploidních výtrusů, které slouží k rozšiřování rostlinek na větší vzdálenosti a po čase z nich klíčí nový gametofyt.

Mechorosty jsou schopné i vegetativního rozmnožování. Děje se tak především odlomením různých částí stélky, nebo prostřednictvím mnohobuněčných propagulí, tzv. množilek (gemy).

Význam[editovat | editovat zdroj]

Význam mechorostů tkví hlavně v zadržování vody a tak bránění povodním. Dalšími funkcemi jsou ochrana proti erozi, tvorba humusu a vznik rašeliny (hnojivo, palivo, léčebné využití). V minulosti se mechy plnily polštáře, člověku sloužily také jako tepelná izolace.

Systém mechorostů[editovat | editovat zdroj]

Hlevíky (Anthocerotophyta)[editovat | editovat zdroj]

Anthocerotaceae
Notothyladaceae

Játrovky (Marchantiophyta)[editovat | editovat zdroj]

Haplomitriopsida
- Haplomitriales
  - Haplomitriaceae
- Treubiales
  - Treubiaceae
Jungermanniopsida
- Fossombroniales
  - Fossombroniaceae
  - Pelliaceae
- Metzgeriales
  - Aneuraceae
  - Metzgeriaceae
  - Pallavicianiaceae
- Lepicoleales
  - Ptilidiaceae
  - Trichocoleaceae
- Jungermanniales
  - Antheliaceae
  - Calypogeiaceae
  - Cephaloziaceae
  - Cephaloziellaceae
  - Geocalycaceae
  - Gymnomitriaceae
  - Jungermanniaceae
  - Lepidoziaceae
  - Lphoziaceae
  - Plagiochilaceae
  - Pseudolepicoleaceae
  - Scapaniaceae
- Porellales
  - Jubulaceae
  - Lejeuneaceae
  - Porellaceae
- Radulales
  - Radulaceae
Marchantiopsida
- Blasiales
  - Blasiaceae
- Marchantiales
  - Aytoniaceae
  - Conocephalaceae
  - Lunulariaceae
  - Marchantiaceae
  - Targioniaceae
- Ricciales
  - Ricciaceae

Mechy (Bryophyta)[editovat | editovat zdroj]

Sphagnopsida
- Sphagnales
  - Sphagnaceae
Andreaeopsida
- Andreaeales
  - Andreaeaceae
Polytrichopsida
- Buxbaumiales
  - Buxbaumiaceae
- Diphysciales
  - Diphysciaceae
- Polytrichales
  - Polytrichaceae
- Tetraphidales
  - Tetraphidaceae
Bryopsida
- Archidiales
  - Úpolníčkovité (Archidiaceae)
- Bryales
  - Aulacomniaceae
  - Bartramiaceae
  - Bryaceae
  - Sítozubkovité (Cinclidiaceae)
  - Meesiaceae
  - Mniaceae
  - Plagiomniaceae
  - Schistostegaceae
- Dicranales
  - Bruchovkovité (Bruchiaceae)
  - Dvouhrotcovité (Dicranaceae)
  - Útlovláskovité (Ditrichaceae)
  - Ephemeraceae
  - Fissidentaceae
  - Bělomechovité (Leucobryaceae)
- Encalyptales
  - Encalyptaceae
- Funariales
  - Disceliaceae
  - Funariaceae
- Grimmiales
  - Děrkavkovité (Grimmiaceae)
  - Mnoholistcovité (Ptychomitriaceae)
  - Kápěnkovité (Seligeriaceae)
- Hedwigiales
  - Hedwigiaceae
- Hookeriales
  - Hookeriaceae
- Hypnales
  - Amblystegiaceae
  - Brachytheciaceae
  - Entodontaceae
  - Hylocomiaceae
  - Hypnaceae
  - Leskeaceae
  - Plagiotheciaceae
  - Pterigynandraceae
  - Rhytidiaceae
  - Thuidiaceae
- Leucodontales
  - Fontinalaceae
  - Leucodontaceae
  - Neckeraceae
- Orthotrichales
  - Orthotrichaceae
- Pottiales
  - Cinclidotaceae
  - Pozemničkovité (Pottiaceae)
- Splachnales
  - Splachnaceae
- Timmiales
  - Timmiaceae

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Angiosperm Phylogeny Website. www.mobot.org [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.
↑ LEEBENS-MACK, James H.; BARKER, Michael S.; CARPENTER, Eric J., et al. (One Thousand Plant Transcriptomes Initiative). One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature [online]. Springer Nature Limited, 23. říjen 2019. Svazek 574, čís. 7780, s. 679–685. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. PMID 31645766. (anglicky)
↑ Setaphyta：A New Family Tree Given to Plants----Chinese Academy of Sciences. english.cas.cn [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.
↑ KUČERA, Jan; VÁŇA, Jiří; HRADÍLEK, Zbyněk. Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. S. 813–850. Preslia [online]. 2012 [cit. 2017-01-15]. Roč. 84, s. 813–850. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu mechorosty na Wikimedia Commons

[1] Angiosperm Phylogeny Website. www.mobot.org [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.

[2] LEEBENS-MACK, James H.; BARKER, Michael S.; CARPENTER, Eric J., et al. (One Thousand Plant Transcriptomes Initiative). One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature [online]. Springer Nature Limited, 23. říjen 2019. Svazek 574, čís. 7780, s. 679–685. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. PMID 31645766. (anglicky)

[3] Setaphyta：A New Family Tree Given to Plants----Chinese Academy of Sciences. english.cas.cn [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.

[4] KUČERA, Jan; VÁŇA, Jiří; HRADÍLEK, Zbyněk. Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. S. 813–850. Preslia [online]. 2012 [cit. 2017-01-15]. Roč. 84, s. 813–850. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]